Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) se může dál ucházet o veřejné zakázky. Sněmovna zamítla pozměňovací návrh TOP 09, který chtěl podnikání ministrů omezit. Do tendrů by se pak nemohly hlásit firmy, které vlastní nejmíň z deseti procent člen vlády. Proti návrhu, který měl být součástí nového zákona o veřejných zakázkách, hlasovalo 77 ze 162 poslanců. Samotný zákon sněmovna v pátek schválit nestihla, hlasovala jen o jeho úpravách. K zákonu se poslanci vrátí asi příští týden.
Babišův Agrofert může dál sklízet veřejné zakázky. Omezení neprošlo
Babiš už na začátku týdne kvůli návrhu zkritizoval koaliční partnery. Lidovci totiž už předem avizovali, že návrh podpoří. „Jestliže členové našeho klubu včetně ministra Jurečky museli ukončit podnikání, tak je fér, aby se to vztahovalo na všechny členy vlády,“ prohlásil předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Sám se ale hlasování nakonec neúčastnil: „Nebyl jsem přihlášen, snížil jsem kvórum. Tečka.“
K zamítnutí návrhu pomohla hnutí ANO sociální demokracie. Premiér Bohuslav Sobotka se ale hlasování zdržel. ČSSD k návrhu nejprve neměla jasný postoj. Před jednáním sněmovny se proto sešel poslanecký klub. Poslanci sociální demokracie pak oznámili, že návrh TOP 09 nepodpoří. „Zdá se, že návrh je v rozporu s evropskými pravidly,“ uvedl místopředseda sociálnědemokratické frakce Jan Chvojka.
Babišův Agrofert se může dál ucházet o veřejné zakázky (zdroj: ČT24)
To, že návrh neprošel, svědčí o tom, že jsou ve sněmovně lidé, kteří přemýšlí normálním rozumem a nevzali to pouze jako lex Babiš, jak to bylo postaveno.
Fiala: Stát podle ČSSD není firma, Babiše ale omezit nechce
Podle předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka nehrála v postoji strany roli, že by se návrh dotkl Babiše. Předseda ODS Petr Fiala ale poukázal na to, že ČSSD si dala na billboardy heslo, že stát není firma, ale Babišovu moc omezit nechce. „Je to pokrytecké jednání, raději měli mlčet,“ napsal na Facebooku.
Na to, že je návrh v rozporu s evropských právem, upozorňovala už dříve ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), která to zopakovala i ve sněmovně. Poukázala při tom na rozsudek Soudního dvora EU. Dodavatelům ve vlastnictví členů vlády podle ní nelze automaticky zakazovat účast v soutěžích. Pokud by se ale v konkrétním případu ukázalo, že existuje střet zájmů, je podle ní možné firmu podle zákona vyloučit.
GALERIE
Babišův Agrofert může dál sklízet veřejné zakázky
Hlasováním o tomto návrhu, chováním se při tomto návrhu tato vláda dosáhla vrcholu nemravného počínání. Stala se vládou systémové, cílené, naplánované korupce.
TOP 09: Podobnou úpravu má i Rakousko
Podle předkladatele návrhu poslance Martina Plíška (TOP 09) má ale podobnou úpravu i Rakousko. „Doufám, že paní ministryně nechce říkat, že Rakousko porušuje evropské právo,“ řekl. Na základě právního rozboru, který si nechal zpracovat, označil argumentaci Šlechtové za chabou a zavádějící. Z verdiktu Soudního dvora EU podle něj naopak vyplývá, že členské státy mohou stanovit další opatření k vyloučení účastníka z tendru.
Předseda strany Miroslav Kalousek po hlasování na tiskové konferenci řekl, že odmítnutím návrhu TOP 09 vláda dosáhla vrcholu nemravnosti a stala se vládou korupce.
Babiš: Ožením se a převedu firmu na manželku
Babiš kvůli návrhu zpočátku mluvil o tom, že pokud bude přijat, je otázka, zda má koalice vůbec dál smysl. Nakonec ale svá slova mírnil: „Jsem v šoku, jak se naši partneři chovají. Myslím, že se nestane vůbec nic. Možná požádám mojí manželku o ruku, ožením se a potom na ni převedu firmu.“
Moje firma nemá žádné výhody, podniká úplně za stejných podmínek jako všichni. Jsou na to jasná pravidla. Všichni nás sledují, hlavně mě. Co dělám, s kým dělám. Takže nejsem blázen, abych udělal něco špatného, abych si zkazil image.
Chceme řešit střet zájmů. Chceme ho řešit obecně, aby to nebyl klacek na Andreje Babiše nebo na další budoucí milionáře v politice.
Podle Martina Kameníka z občanského sdružení Oživení se opozice návrhem jen snažila vnést do koalice rozpory. Hlavní zodpovědnost za střety zájmů vidí v samotných voličích, kteří by měli lépe zvážit, komu dávají hlas. „Volí někoho, kdo disponuje velkým rizikem střetu zájmů a v podstatě mu dávají legitimitu. V takovém postavení se potom zpětně jen velmi těžko řeší střety zájmů a jejich prevence,“ řekl České televizi.
Nejnižší cena už nebude rozhodující
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek převádí do národní legislativy evropské směrnice, jinak by hrozilo omezení čerpání evropských fondů. Zadavatel dostane díky normě k dispozici řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek.
Kameník: Hlavní zodpovědnost za střety zájmů mají voliči (zdroj: ČT24)
Hlavní změnou je, že už nebude muset pokaždé vybírat podle nejnižší nabídnuté ceny, jako tomu je nyní. K vládní předloze se sešlo mnoho pozměňovacích návrhů. Poslanci tak zákon v pátek schválit nestihli, hlasovali jen o desítkách jeho úprav.
Rozhodli například o tom, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10 tisíc korun. Částka má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení. Nový zákon má také umožnit vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil. Bude možné vyloučit i firmu, která nabídla mimořádně nízkou cenu, ale nezdůvodnila ji.
TOP 09 míří na Babiše i v zákoně o střetu zájmů
Opozice ale proti Babišovi míří i dalším pozměňovacím návrhem. Tentokrát se týká novely zákona o střetu zájmů. Poslanec Plíšek do ní chce přidat pravidlo, podle kterého by ministři nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Těmi jsou především vlastníci, kteří mají alespoň dvě pětiny hlasovacích práv. Novela je nyní před druhým čtením ve výborech, které její projednávání prozatím přerušily.
Na zákon o střetu zájmů se chce soustředit i ČSSD. Premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru napsal, že by člen vlády neměl ovládat jakékoliv firmy. „Návrh, se kterým přišel poslanec Plíšek, je nám sympatický. Tímto směrem uvažujeme,“ řekl i šéf poslanců ČSSD Sklenák.
Předpis se ale podle Sobotky nemůže uplatnit zpětně, vztahoval by se jen na všechny nově jmenované ministry, ať už by to bylo před nebo po příštích volbách do sněmovny. „Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se to týkalo i současných členů vlády, ale zákony nemůžete přijímat tak, aby byly retroaktivní,“ řekl.