Rychetský: Nedostatek politické kultury žádná ústava nespraví

„Nedostatek politické kultury žádná ústava nespraví. To je otázka toho, aby se konečně vytvořily elementární kulturní návyky, schopnost naslouchat druhému. Parlament je od toho, aby se vedl dialog. Nikoliv, aby se jedna strana s druhou přetahovaly a přehlasovávaly. To je až konečná fáze,“ uvedl Rychetský.

Podle něj je třeba doufat, že se politická reprezentace shodne na tom, že jejím úkolem není přít se přes média, ale hledat společné cesty.

Vládní novela ústavy leží od loňského června v Poslanecké sněmovně. Dolní komora parlamentu by ji měla začít projednávat na březnové schůzi. Vedle vládní předlohy přitom ve sněmovně leží i několik poslaneckých návrhů ústavních změn. „Bylo by logické, aby je všechny projednávali společně,“ soudí Rychetský.

Rychetský: Chybí nám reprezentativní orgán soudní moci

Pavel Rychetský upozorňuje, že ve vládní předloze ústavních změn chybí zakotvení reprezentativního orgánu soudní moci. Ústavní soud v minulosti přitom opakovaně zdůrazňoval, že tato instituce chybí, například při rozhodnutí o platech soudců. „Ústavní soud už mnohokrát ve svých nálezech judikoval, že je-li nějaký ústavní deficit v této zemi, je to neexistence reprezentativního orgánu soudní moci, té takzvané nejvyšší rady soudnictví,“ řekl Rychetský.

Sobotkův kabinet se v novelizaci soustředil zejména na pravomoci hlavy státu. Například ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky by potřeboval souhlas Senátu. Rychetský považuje za logické, aby u vedení takto důležité instituce neměl prezident absolutní moc. Naznačil ale i jiné možné řešení. „Jsou země, že ten, kdo má jmenovací pravomoc, je vázán návrhy z různých míst. Nemůže vybírat libovolně. Je korektní, aby návrhovou kompetencí disponovaly různé instituce. To si myslím, že je model, který by těžko mohl být kritizovaný,“ řekl.

Vládní návrh dále počítá s tím, že naopak ke jmenování vedení Nejvyššího správního soudu by nepotřeboval spolupodpis předsedy vlády. Prezident by přišel o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.

Kysela: Vláda nechce jít s prezidentem do sporu

Ústavní právník Jan Kysela má pocit, že vláda není ochotna vstupovat s prezidentem do sporů. Může se snažit vyhnout se střetu přepsáním pravidel: „Základní problém právních pravidel ale je, že se nevynucují sama. Takže buď předpokládají, že se jim někdo dobrovolně podřídí, protože jim rozumí stejně jako tvůrci toho pravidla, jde mu z toho nějaký výsledek, nebo se jim nepodřídí, a pak se s ním stejně musíte dostat do sporu.“