Česko se loni v červenci dobrovolně zapojilo do evropského relokačního programu se závazkem přijmout 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Závazek přijmout dalších 1591 běženců vyplývá z kvót, které přijali unijní ministři vnitra loni v září, a to proti vůli Prahy, Bratislavy, Budapešti a Bukurešti.
Tuzemská diplomacie argumentovala tím, že není možné řešit přerozdělovací proces 120 tisíc běženců ve chvíli, kdy nefungují kontrolní a ochranné mechanismy na unijních hranicích. Ministr vnitra Milan Chovanec tehdy rozhodnutí svých kolegů označil za „prohru zdravého rozumu“.
Dvacet běženců z Řecka, desítka z Itálie
O přesídlení prvních třiceti utečenců se nyní zmiňuje pravidelná zpráva o migrační situaci, se kterou by se ve středu měla seznámit vláda. Ve zprávě se píše, že se Česko rozhodlo nabídnout přijetí prvních dvaceti osob z Řecka a deseti z Itálie. Přípravná jednání měla začít v první půlce února.
„Ano, ministerstvo vnitra je již se zástupci Itálie a Řecka ve věci relokace dvaceti osob z Řecka, respektive deseti osob z Itálie, v kontaktu,“ potvrdila Klára Pěknicová z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Situační zpráva o migraci upozorňuje, že přesídlování uprchlíků z Itálie a Řecka zatím vázne a je pomalé. „Ač již okolo osmnácti členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1660 osob), relokováno jich bylo pouze 504,“ uvádí zpráva s tím, že z Řecka bylo zatím přesídleno 247 osob, z Itálie o deset víc.
