V roce 2014 zaznamenaly úřady 1156 žádostí o azyl. Oproti předchozímu roku počet vzrostl. Většinou se ale jedná o lidi z evropských zemí, zatímco africké země se podílejí necelými osmi procenty imigrantů. Navíc v porovnání s dobou před deseti lety jsou čísla stále mírná. V roce 2004 žádalo v Česku o azyl skoro pětkrát tolik lidí.
Počet žádostí o azyl narůstá, před deseti lety byl ale pětinásobný
Imigranti jsou velkým tématem politiků. Česká vláda teď má k dispozici přesné údaje za rok 2014. Hovoří sice o tom, že dochází k nárůstu žadatelů o azyl, ve srovnání s nedávnou dobou jsou to ale spíše menší čísla.
V roce 2004 totiž žádalo o azyl 5459 osob, teď je to 1156. Loňský rok znamenal příliv uprchlíků hlavně směrem z východu, konkrétně z Ukrajiny, na jejímž východě se bojuje. Z evropských zemí jinak pochází dohromady 57,2 procenta žádostí, z asijských zemí 31 procent a žadatelé z Afriky tvoří jen 7,8 procenta.
Jak to vypadá s azylanty v letošním roce? „Čísla budou určitě vyšší než loni,“ uvedl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek s tím, že loňské číslo je ale směšné. „Na konci letošního roku se budeme blížit číslu dva tisíce, což je můj osobní odhad,“ dodal.
První půlrok 2015 v Evropě
Nebezpečnou cestu do Evropské unie přes Středozemní moře za první půlrok letošního roku podniklo 137 tisíc běženců, což je takřka dvojnásobek oproti stejnému období v loňském roce. Každý třetí uprchlík, který se dostal na území jižních zemí Evropské unie, pochází ze Sýrie. „Údaje získané z Řecka, Itálie, Malty a ze Španělska ukazují od ledna do června na ohromný, 83procentní nárůst počtu uprchlíků a migrantů překračujících Středozemní moře - 137 tisíc ve srovnání se 75 tisíci za stejné období v loňském roce,“ uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Druzí nejčastější jsou Afghánci a třetí obyvatelé Eritreje. UNHCR uvádí, že takřka všichni běženci z této trojice zemí splňují podmínky pro status uprchlíka či jiné formy ochrany.
Od přijímacího střediska až k vlastnímu bydlení
Když člověk zažádá o azyl, míří jako první do přijímacího střediska. V republice jsou dvě: v Praze-Ruzyni a v Zastávce u Brna. Zde probíhá identifikace nebo zdravotní prohlídka. Žadatelé prochází vstupním pohovorem a zahajuje se řízení o udělení mezinárodní ochrany. Kdo sem přijde, nemůže prostor volně opustit. Je jim poskytnuto ubytování, strava i základní hygienické prostředky. Zde většinou stráví několik týdnů.
Následně přechází do pobytového střediska. Tady imigranti čekají na vyřízení žádosti. Místní pracovníci kladou důraz na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity. Pobytová střediska sídlí v Kostelci nad Orlicí a Havířově.
Posledním stupněm je integrační středisko. Slouží osobám, které už obdržely azyl a zároveň požádaly o dočasné ubytování. Jinak si mohou lidé již najít vlastní, soukromé bydlení. Integrační střediska jsou v Jaroměři, Předlici a Brně a lidé tu mohou strávit nanejvýš rok a půl. Osvojují si český jazyk a zároveň se snaží získat stálé zaměstnání, případně zajistit bydlení. Za pobyt se tu platí.
Čtěte příběh uprchlíků, kteří se v Česku integrovali.
Cizinecká policie odhaluje nelegální imigranty
Správa uprchlických zařízení spadá do kompetence ministerstva vnitra. Zachycení nelegálních imigrantů, kteří nežádají o azyl, je většinou záležitostí cizinecké policie. Pokud ta nelegálního imigranta zadrží a vydá rozhodnutí o vyhoštění, ocitají se tito běženci v zařízení pro zajištění cizinců. I zde se ale mohou přihlásit o mezinárodní ochranu. Když žádají o azyl v jiné zemi a přes Česko jen putují, jsou do 30 dní vyhoštěni.
„Za první pololetí letošního roku evidujeme přes tři tisíce nelegálních imigrantů, což je ve srovnatelném období s rokem 2014 nárůst o 48 procent. Nárůst jsme zaznamenali nejvíc v začátku letošního roku, kdy přes Českou republiku putovali státní příslušníci Kosova,“ uvedl ředitel cizinecké policie Milan Majer. V současné době pak zaznamenávají hlavně státní příslušníky Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu. Největší problém je podle Majera na maďarsko-srbských hranicích. „Denně Maďarsko zadržuje přes tisíc běženců. V letošním roce mají už 63 tisíc zadržených běženců,“ doplnil.
- "Většinou odchází ze země původu, kdo na to má dostatek peněz, kdo si může dovolit převaděče zaplatit. V naší práci se většinou setkáváme se vzdělanými lidmi, kteří mají ekonomické zázemí a docela jasnou představu, co by rádi dělali. Ti nejchudší zůstávají v okolních zemích konfliktů," prohlásil Martin Rozumek.
Uprchlické kvóty padly, běženci směřují za lepším
Podle Majera nemají tito běženci většinou zájem zůstat v České republice. „Většina běženců se snaží dostat do ekonomicky výhodnějších států, jako je především Německo a Švédsko,“ uvedl Majer s tím, že je motivují sociální dávky i komunity, které se už v západních zemích usídlily.
Evropa v posledních týdnech hodně debatovala o povinných kvótách, kterými chtěla Evropská komise pomoci jižním státům, které zachytávají největší vlnu běženců z Afriky nebo Blízkého východu. Na konci června se však lídři evropských států dohodli, že k přijetí podílu ze 60 tisíc azylantů nebude členské země nikdo nutit. Ty, kdož žádají o azyl v Itálii a Řecku, si členské země Evropské unie rozdělí na dobrovolném základě. Výjimku mají Maďarsko a Bulharsko.
GALERIE
videogallery_544180