Praha – Bývalá šéfka premiérské kanceláře Jana Nečasová (dříve Nagyová) čelí obvinění z krácení daně. Trestní stíhání zahájilo v polovině března olomoucké vrchní státní zastupitelství. Nečasová podle něj neodvedla darovací daň z předmětů v celkové hodnotě skoro deseti milionů korun, a stát tak připravila o 700 tisíc. Od soudu by mohla odejít až s deseti lety vězení.
Janě Nečasové hrozí další soud, je obviněna z krácení daně
GALERIE
videogallery_521502
Podle spisu, na který se odvolává dnešní vydání deníku Právo, nezaplatila Nečasová darovací daň nejméně v 29 případech. Celková hodnota šperků, hodinek, luxusních kabelek nebo oblečení má dosahovat téměř 9,7 milionu korun. Jenom jeden náhrdelník má hodnotu 1,2 milionu. Stát měla Nečasová připravit o darovací daň ve výši 705 925 korun. Za to jí hrozí buď dva až osm let, nebo pět až deset let vězení.
Prověřováním darů Nečasové se žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zabývají od jejího zadržení a domovní prohlídky v polovině června 2013. První zmínka o možném obvinění se v médiích objevila loni v prosinci. Státní zastupitelství má podle žalobce Rostislava Bajgera podezření, že lidé mohli dávat Nagyové dary v očekávání nějaké výhody.
„Že za to něco dostanou, že z toho budou mít nějaký bonus,“ řekl žalobce. Ačkoliv tomu některé důkazy mohou nasvědčovat, nejsou dostatečně silné pro obvinění. „Dlouho jsme zvažovali, zda to není korupční jednání. Důkazy, které jsme obstarali, ale nebyly natolik kvalitní, abychom mohli sdělit, že se osoba chovala korupčně,“ dodal Bajger; nakonec jí sdělili obvinění pouze z krácení daně.
Dárky Nagyové nosil šéf ČEZu Beneš i návrhářka Rajská
Vyšetřovatelé svá tvrzení opírají o domovní prohlídky, odposlechy a svědecké výpovědi. Mezi dárci je podle žalobců například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, advokát Karel Muzikář nebo módní návrhářka Beata Rajská, kteří souvislost s případem odmítli. Naopak darování náhrdelníku značky Cartier potvrdil listu podnikatel Daniel Křetínský.
Cesta ke zjištění údajných dárců vedla přes luxusní obchody. Ty musí hlásit každý nákup nad 350 tisíc korun finančně analytickému útvaru, který může prověřit, jestli nejde o praní špinavých peněz. Vyšetřovatelé třeba ale zjistili, že se pravidlo dalo obejít; podle deníku Právo měl jeden z prodejců kriminalistům potvrdit, že na koupi drahého prstenu byla vystavena fiktivní faktura.
Případ darů je „vedlejším produktem“ vyšetřování, o kterém se veřejnost dozvěděla po zadržení Nagyové a dalších vysoce postavených lidí v polovině června 2013. Kriminalisté při zásahu, který vedl v polovině roku 2013 k pádu Nečasovy vlády, prověřovali podezření na údajnou zločineckou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů, která se prý dopouštěla korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz. Nakonec se ale výrazně posunuly hlavně případy zneužití rozvědky a tří exposlanců ODS, kteří čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách.
Jejich stíhání ale bylo zastaveno s odkazem na poslaneckou imunitu. Ministerstvo spravedlnosti se s Markem Šnajdrem, Ivanem Fuksou a Petrem Tluchořem navíc letos v březnu dohodlo na odškodnění za jejich trestní stíhání a pobyt ve vazbě, dostanou částky v rozmezí od 500 do 850 tisíc korun.
Soud kvůli zneužití rozvědky
Obvodní soud pro Prahu 1 už v případu zneužití Vojenské rozvědky v červnu 2014 rozhodl, Nečasovou uznal vinnou a udělil jí roční podmínku s odkladem na čtyři roky. Neproběhlo ale klasické líčení – soud rozhodl trestním příkazem. Soud rovněž zastavil stíhání zpravodajce Pohůnka a případy šéfů VZ Páleníka a Kovandy postoupil k vyřešení ministerstvu obrany.
Nečasová i státní zástupce však proti tomuto rozhodnutí podali odpor a počátkem září vrátil městský soud případ Páleníka, Kovandy i Pohůnka k novému projednání. V současnosti tak spolu s Nečasovou čelí žalobě u obvodního soudu, poslední výpovědi před soudem byly v březnu 2015, byl zde mj. Alexandr Vondra nebo Rostislav Pilc.