Praha – Norské úřady mají zájem o přímou spolupráci s českými v případu dětí odebraných v Norsku před čtyřmi lety české rodině. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka, který dostal odpověď na nótu zaslanou v prosinci norskému ministerstvu zahraničí. Podle Sobotky může spolupráce mezi norským místním Úřadem pro ochranu dětí a českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí začít bezprostředně. Nejde o jedinou oficiální reakci na intenzivní zapojení českých politiků do dění. Europoslanec Tomáš Zdechovský na Twitteru oznámil, že o odebrání dětí českým rodičům bude jednat i norský parlament.
Norský parlament bude jednat o Michalákových, úřady začnou spolupracovat
Delegace českých europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Petra Macha (Svobodní) a poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) po návštěvě v Norsku, kde jednala s Úřadem pro ochranu dětí i policií, ostře kritizovala norské úřady. Chalánková a Mach pochválili spolupráci policistů, přístup úřadu Barnevernet ale označili za nevstřícný. Po jejich kritických prohlášeních se ale případ, který se podle norského spolupracovníka ČT Yngvara Brenny dosud objevoval spíše v regionálních médiích, stal významným tématem i v Norsku. Podle Zdechovského o něm bude jednat i norský parlament.
Norské a české úřady mohou bezprostředně začít spolupracovat
Česká vláda také dostala z Norska nótu, podle které je norský Úřad pro ochranu dětí ochoten v případu sourozenců Michalákových odebraných svým rodičům ochoten spolupracovat se svým českým protějškem. „Bylo by dobře, kdyby se tento úřad kontaktoval s naším úřadem v Brně, došlo k přímému propojení, přímo se předaly informace, takže přirozeně informaci předáme našemu brněnskému úřadu, aby v této věci jednal,“ shrnul premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Navázání kontaktu je podle něj možné bezprostředně. „V nótě je telefonické spojení, je tam přímo uveden kontakt na příslušný norský krajský úřad,“ poukázal.
GALERIE
Eva Michaláková se svými dětmi
K činnosti v případu odebraných dětí vyzvali vládu loni v prosinci poslanci, později se k nim přidali i senátoři. Koncem minulého roku odešla z Prahy diplomatická nóta, premiér upozornil, že se také sešel s norskou velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou. „Já jsem předal prostřednictvím paní velvyslankyně dopis, který je určen předsedkyni norské vlády. Obrátil jsem se na předsedkyni norské vlády s žádostí, aby celá věc sourozenců Michalákových byla důkladně a velmi objektivně posouzena,“ řekl Sobotka s tím, že ambasadorce také předal garanci Ústavu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. „Náš úřad garantuje zacházení s dětmi a dodržování všech pravidel, která by eventuelně ze strany norských úřadu byla vyžadována,“ upozornil předseda vlády. Nad čerstvým omezením povolených setkání dětí s matkou Sobotka velvyslankyni „vyjádřil znepokojení“.
GALERIE
videogallery_501826
Na tahu jsou nyní podle premiéra norské úřady. „Podnikli jsme už všechny kroky pro to, aby norská vláda a úřady věděly, že české úřady celou věc pečlivě sledují, jsou připraveny poskytnout maximální součinnost, pokud jde o možné předání péče o děti sem do ČR,“ uzavřel.
Senátorka Baudyšová: Norové nechtějí děti vydat
Zatímco však Tomáš Zdechovský i Bohuslav Sobotka naznačili, že se události daly do pohybu, senátorka a zakladatelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová zpochybnila upřímnost norské strany. „Dnes jsem se dozvěděla a viděla na vlastní oči důkaz, který napsal dědeček obou chlapců, kde popisuje, jak postupně byly oběma chlapcům vymývány mozky, aby se stavěly proti mamince,“ řekla. Cílem norských úřadů podle ní je chlapce za každou cenu získat pro norské rodiny. „Barnevernet při jednání s dětmi a jejich pěstounskými rodiči klade takové zavádějící otázky, aby děti navedl proti matce,“ je Baudyšová přesvědčena. V Norsku je podle ní o děti nouze.
Z. Baudyšová: Norsko děti nechce vydat (zdroj: ČT24)
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Norský Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011. Policie později upřesnila, že rodiče vyšetřovala kvůli trestním oznámením, že dětem ukazují pornografické materiály a fyzicky je týrají. V obou případech bylo trestní oznámení odloženo, ačkoli matka přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. O údajném trestním oznámení kvůli pohlavnímu zneužívání policie podle dopisu, který zaslala matce dětí Evě Michalákové, nic neví. Ačkoli policie všechna trestní oznámení odložila, děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Na včerejším jednání matky se zástupci norského Úřadu pro ochranu dětí, kterého se zúčastnili také její právní zástupci a poslankyně Chalánková, se poprvé objevilo téma trvalé adopce chlapců norskými rodinami. Žádný výsledek zatím nemělo, zato však zástupci úředu matku informovali, že si starší chlapec přeje zkrácení vzájemných schůzek na 15 minut, zatímco mladší – který je vychováván v jiné rodině, odděleně od sourozence – se chce s matkou setkávat pouze současně s ním. Matka s omezením souhlasila.
Připomeňte si příběh rodiny Michalákových od samého začátku (zdroj stránky pod názvem Kde je moje dítě.)