Brno - Ústavnímu soudu se nelíbí, jak soudy nižší instance postupují v případech duševně nemocných. Velmi často je údajně zbavují právní způsobilosti, aniž by prověřili, zda je to skutečně nutné a nestačilo by pouze určité omezení. Lidé si pak nemohou řadu běžných věcí obstarat sami, ale musí se ve všem spoléhat na pomoc opatrovníků. Za právně nezpůsobilé je v České republice prohlášeno 23 tisíc lidí.
Soudy zbavují duševně nemocné právní způsobilosti často zbytečně
„Člověk si nemůže sám nakoupit, nemůže si koupit lístek, zařídit holiče, nemůže dát souhlas k léčbě,“ vypočítává advokát David Záhumenský, „prakticky je vyloučen z běžného života.“
Způsob, kterým jsou lidé často zbavováni způsobilosti k právním úkonům, lze podle mluvčího Ústavního soudu Michala Spáčila označit za systémové selhání české justice.
Soudci tak postupují i v případech, kdy by svéprávnost duševně nemocného jedince stačilo pouze omezit. Nemohl by například nakládat s nemovitostmi nebo vysokými finančními obnosy, běžné věci by si ale zařídil sám. Takové možnosti ale soudy využívají velmi málo. Zatímco v roce 2007 bylo svéprávnosti zbaveno 23 283 lidí, omezena byla pouze ve 3 893 případech.
Podle odborníků jde o přežitek z minulého režimu, nyní je ale kladen mnohem větší důraz na práva jedince. Soud by měl tedy při posuzování konkrétních případů zohlednit, že zbavení svéprávnosti je skutečně zásadní zásah do života.
Podle soudce Kryštofa Janka si jeho kolegové uvědomují, že je k této problematice potřeba přistupovat pečlivěji než dříve. „Jde ale o složitý problém, cesta proto bude zřejmě ještě dlouhá,“ přiznává.