Znesvářené strany jednaly o Šumavě, společnou řeč nenašly

Modrava (Klatovsko) - Správci šumavského parku, starostové, vědci a aktivisté na dnešním jednání nenašli společnou řeč ohledně kůrovcové kalamity. Ředitel národního parku Jan Stráský pouze navrhl, že zřídí horkou linku, na níž by kdokoliv mohl ohledně dění v národním parku vznést připomínky. Aktivisté ale tento krok hodnotí jako nedostatečný. Protože navíc nemají záruku dalšího postupu parku, jejich hlídky tam prý dál zůstanou. První oficiální setkání znesvářených stran svolal Stráský na doporučení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Na jednání se dostavilo asi 30 účastníků.

„Vítáme od každého jakoukoliv stížnost na to, že kácíme strom, který je zdravý, že kácíme strom, který měl být ponechán, protože už je tolik poškozen houbami, že to není efektní,“ řekl Stráský k horké lince. Dnešní setkání, které charakterizoval spíše jako souhrn monologů než jako dialog, podle něj opět důrazně ukázalo na nutnost přijetí zákona o národním parku.

I mluvčí blokády Vratislav Vozník potvrdil, že obě strany si spíše opět vyměnily své názory, reálná dohoda ale nepadla žádná. „Padla jedna nabídka. Je to jedno technické opatření, je to nástroj, abychom na sebe neházeli špínu,“ komentoval výsledek jednání.

Jan Stráský: „Dohodli jsme se na tom, že se nebudeme pokoušet shodnout se na tom, jestli má být Šumava hnědá nebo zelená. Je třeba, abychom si alespoň nelhali, když se neumíme dohodnout. Abychom si aspoň ověřovali informace navzájem a snažili se opravit dezinformace, které špatně vnímá veřejnost.“

Podle náměstka ředitele parku Jiřího Mánka dřevorubci pokáceli Na Ztraceném 4 200 stromů napadených kůrovcem a dalších 1 300 stojících smrků odkornili. Kácet se nyní přestalo, park chce pokračovat v loupání kůry ze stojících stromů. Aktivisté ale tvrdí, že je to zbytečné, neboť parazité a plísně zahubili kůrovce v kmeni. „Pořád platí, že pokud se začne kácet, tak se blokáda obnoví v celé šířce. Budeme sledovat i další lokality,“ dodal Vozník.

Stráský po jednání zopakoval, že park bude pokračovat v zásazích podle plánu. Pokud se ukáže, že viry skutečně v lokalitě masivně kůrovce zahubily, je zbytečné dál v zásazích pokračovat, uvedl. Aktivisté tvrdí, že Na Ztraceném je úmrtnost kůrovce přes 80 procent, správci parku mají informaci o 15 procentech. Stráský řekl, že na místo pošle odborníky, kteří aktuální stav ověří a podle toho bude dál park pokračovat.

Na Ztraceném se asanovaly stromy na devíti stanovištích, kde rostou smrky převážně ve věku 60 až 80 let. Z toho osm stanovišť byl kulturní les s převahou nepůvodního smrku, jedno stanoviště byl les přírodě blízký. Mánek připomněl, že Na Ztraceném se rovněž už za existence parku vysazovaly smrky. Jen za posledních deset let to bylo 48 000 sazenic.

Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)