Fredy Hirsch: krotitel esesáků a zachránce dětí

Praha – Přečkat hrůzy války v koncentračních táborech nebylo snadné. O to podivuhodnější jsou činy lidí, kteří se uměli poprat nejen se svým osudem, ale ještě dokázali pomoci ostatním. Jedním z nich je Fredy Hirsch, organizátor aktivit a práce s židovskou mládeží, který vytvářel pro nejmenší terezínské a osvětimské vězně alespoň na čas snesitelnější prostředí. Vypráví o něm nový dokument z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy, který uvede ČT2 v pondělí 14. března od 21:15.

Fredy Hirsch se již před válkou věnoval práci s židovskou mládeží. Jeho jméno je spojeno především s hřištěm Hagibor v Praze, které se stalo po nastolení protižidovských nařízení a zákazů v protektorátu jedním z mála míst, kde mohly židovské děti sportovat. Když se Fredy Hirsch dostal do Terezína, dokázal s dětmi pracovat i v těžkých podmínkách terezínského ghetta.

Podařilo se mu například získat prostor pro hřiště, které bylo hojně využíváno - fotbalového mistrovství se zúčastnilo dokonce 22 družstev. Vrcholem této aktivity byla terezínská makabiáda. Navázalo se tak na předválečné tradice židovského tělovýchovného hnutí. Na první makabiádě nastoupilo na dva tisíce dětí a mladých lidí. Nepěstoval ale jen kulturu těla. Každý páteční večer nacvičoval s dětmi písničky a hrál na flétnu. Seznamoval je s německou kulturou a četl jim při svíčce i Rilkeho verše. Později s nimi inscenoval část Zweigova Jeremiáše. Vybíral texty posilující naději a vůli k životu.

Režisérka Olga Sommerová:

"Byla jsem dojatá, když jsem se sedmi protagonistů dokumentárního filmu zeptala, jaký byl Fredy. Všichni unisono říkali – krásný, laskavý, charismatický, odvážný, nezapomenutelný. Zachránil nám život. Dělat tento film byla radost, protože byl naplněný láskou. Fredy miloval své děti, obětoval se pro ně, a jeho děti dodnes milují Fredyho.“

Hirsch pokračoval v této činnosti i v tzv. rodinném táboře v Osvětimi – Birkenau. Zejména dětský blok, který vznikl díky Hirschově iniciativě, se stal pozoruhodným pokusem o vytvoření určité oázy života uvnitř tábora smrti. Jeho hlavním smyslem bylo připravit pro nejmenší osvětimské vězně alespoň na čas snesitelnější prostředí, ve kterém budou izolováni od okolní tragické reality. Dokázal jednat s esesáky a dosáhnout alespoň částečného zlepšení podmínek pro děti. Právě malým vězňům mnohdy pomohl přežít, ačkoliv sám v Osvětimi zahynul.

Židé z terezínského rodinného tábora
Zdroj: ČT24/www.holocaust.cz