Brno - Ve věku 68 let v Brně zemřel na rakovinu někdejší ministr zdravotnictví za sociální demokracii Bohumil Fišer. Na ministerstvu působil v letech 2000 až 2002 v kabinetu premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Vedle funkce ministra se politicky angažoval rovněž v městském výkonném výboru sociální demokracie a působil také jako brněnský zastupitel. Po svém odchodu z politiky se stal přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oslovení politici označili Fišerovo úmrtí za velkou ztrátu.
Zemřel bývalý šéf zdravotnictví Fišer
Bohumil Fišer se narodil 22. října 1943 v Brně a v roce 1966 zde vystudoval i všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě. Po škole krátce pracoval na chirurgii, téměř celý profesní život se ale věnoval výzkumu srdce a krevního oběhu ve Fyziologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Docentem se stal v roce 1989 a profesuru získal o šest let později. V letech 1995-2000 a poté po roce 2002 Fyziologický ústav vedl.
Do sociální demokracie vstoupil v roce 1993. Byl zakládajícím členem jihomoravské zdravotní komise strany, působil také ve zdravotní komisi ČSSD. V roce 2004 neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu. V letech 1966-1971 byl členem KSČ.
Fišer byl uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu srdce a krevního oběhu, zabýval se především prevencí náhlé srdeční smrti a problematikou hypertenze. V tomto oboru dosáhl mezinárodního uznání, publikoval více než 300 odborných prací, opakovaně přednášel v zemích západní Evropy a USA.
Podle předsedy jihomoravské ČSSD Václava Božka přišli sociální demokraté o váženého odborníka i zcela autentického sociálního demokrata. Jihomoravského hejtmana Michala Haška zpráva o Fišerově úmrtí zasáhla. „V posledních 13 letech jsme osobně spolupracovali,“ řekl. Fišer se podílel na práci poradního sboru hejtmana, který připravuje novou koncepci jihomoravského zdravotnictví. „Považoval jsem ho za slušného a čestného politika,“ řekl Hašek.
Expremiér Miloš Zeman: „Pojedu na pohřeb, protože to byl skvělý ministr zdravotnictví, a alespoň tímto způsobem mu vzdám poslední poctu. Pokud jde o osobní vztahy, byli jsme přátelé, jezdil ke mně často na chalupu na Vysočinu a velice dobře jsme si rozuměli.“
Prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Zpráva o úmrtí profesora Fišera je velmi špatná, protože měl velice dobrou pověst, a to nejenom jako pedagog, ale také jako ministr zdravotnictví, měl pověst slušného člověka.“
Rath: Byl nejlepší polistopadový ministr zdravotnictví
V minulosti byl Fišer některými představiteli lékařů označován za nejlepšího polistopadového ministra zdravotnictví, hovořil tak o něm třeba někdejší šéf lékařské komory, exministr zdravotnictví a dnešní středočeský hejtman David Rath. S takovým názorem se ztotožnil i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „My lékaři na něj vzpomínáme v dobrém, protože zklidnil rozbouřenou situaci v resortu zdravotnictví a přes odpor ostatních ministrů prosadil zvýšení platů lékařů, které bylo tehdy velmi důležité. Za tento postoj dostal Cenu za statečnost od Lékařského odborového klubu,“ shrnul Kubek.
Už krátce po příchodu na ministerstvo v roce 2002 slíbil Fišer zvýšení platů v resortu, odbory si splnění slibu byly odhodlány vynutit i stávkou. Za Fišerova působení se tarifní platy v nemocnicích nakonec zvýšily třikrát (v říjnu 2000 o deset procent, v lednu 2001 o 16 procent a v březnu 2002 o 18 procent). Zvyšováním platů se však dostala řada zdravotnických zařízení do ekonomických potíží. Jako ministr odmítal zvyšování spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče a český systém zdravotnictví označil jako jeden z nejlepších na světě.
Marná válka proti Diag Human
Jako ministr zasáhl Fišer také do dosud neuzavřeného sporu s firmou Diag Human. Jeho náměstek Michal Pohanka (pozdější poslanec za ČSSD, který v lednu 2007 podpořil v hlasování o důvěře druhou Topolánkovu vládu) v srpnu 2000 napsal dopis s nabídkou smíru, který později rozhodci označili za přiznání viny, a v roce 2002 nařídili státu, aby firmě vyplatil téměř 327 milionů korun.
V roce 2001 navíc vláda rozhodla stáhnout žaloby snažící se zvrátit nepříznivý průběh sporu a zkusit se dohodnout na smíru a zavázala se k mlčenlivosti. „Spor se zdál být prohraný a právníci nedokázali nic jiného než ho prodlužovat. Tím rostly úroky. Jediná snaha byla, aby stát platil méně,“ řekl k tomu v roce 2004 Fišer.