Zeman: Sankce nikam nevedou, řešením jsou svobodné volby


4. 3. 2014Aktualizováno4. 3. 2014, 18:26|Zdroj: ČT24

Praha – Prezident Miloš Zeman si myslí, že Západem navrhované sankce nepovedou k žádnému řešení současné situace na Ukrajině. Kriticky se také staví ke slovům ruského prezidenta o tom, že ruská vojska vykonávají jen humanitární misi. Zeman v té souvislosti zmínil „humanitární bombardování“ bývalé Jugoslávie, které podle něj příliš humanitární nebylo. Čeští politici se zase shodují v tom, že pobyt ruských vojsk na území Krymu je vojenskou agresí. Nevěří ani Putinově verzi, že nejde o ruské vojáky, ale o domobranu.

S humanitárními argumenty prezidenta Putina čeští politici nesouhlasí. „Vzpomínám si na humanitární bombardování Jugoslávie. A když jsem pak přijel do Bělehradu, tak moc humanitárně nevypadal, protože jsem tam viděl zbořenou nemocnici,“ zdůraznil Zeman.

Zeman také reagoval na dnešní Putinovu obhajobu, že jeho země nechce bojovat s ukrajinským lidem a že případné rozhodnutí o nasazení ruské armády bude směřovat jen k ochraně ruských obyvatel. „Kdyby se na Krymu stalo něco ukrajinským nebo tatarským občanům, tak má podle stejné logiky zasáhnout Ukrajina?“ táže se Zeman.

Skepticky se staví i k otázkám chystaných sankcí ze strany USA, případně Evropské unie. „Jednou jsem byl na Miami a říkal jsem kubánským emigrantům: 'Blahopřeji vám k vaší politice  sankcí. Je tak úspěšná, že Fidel Castro je už 50 let diktátorem.' A na příkladě Castra vidíte, že sankce k žádnému rozumnému výsledku nevedou,“ uvedl Zeman.

Svobodné volby jako jediná možnost, tvrdí Zeman

Jasno v otázce sankcí ale nemají ani ostatní politici. Podle ministra zahraničí se má v řádu hodin rozhodnout o ukončení jednání o bezvízovém styku. „Pokud se situace do čtvrtka nezmění, tak se zastaví rozhovory o vízech s ruskem,“ dodal Zaorálek. Stropnický zároveň připomíná, že Evropa i USA nejsou v lehké pozici. „Je nezodpovědné volat po snadných silových řešeních. Tlak, který sílí, ale může mít jako vedlejší produkt i dnešní Putinovo vyjádření,“ dodal.

Jako řešení situace tak vidí Zeman nové svobodné volby. „Není možné, aby o vládě rozhodovalo jakékoli náměstí. Ať je to Majdan, ať je to náměstí ve Lvově nebo naopak náměstí v Doněcku. Ať si většina Ukrajinců zvolí svoji politickou reprezentaci,“ uvedl Zeman. Jednou z možností, jak působit na autokratické nebo diktátorské režimy, je podle Zemana také politické působení, které zahrnuje vzájemný obchod, turistiku i výměnu studentů. „Když demokracie do podobné země proniká co nejintenzivněji, může to vést i k rozkladu autokratického režimu,“ uvedl prezident.

Zaorálek: Rusko tu není od toho, aby řešilo problémy Ukrajiny

Vysvětlení od Vladimira Putina nepřesvědčilo ani ministra zahraničí. „Těžko chápu takové věci, jako jsou jednotky sebeobrany v jiném státě. Úkolem Ruska není, aby řešilo ústavní problémy Ukrajiny,“ uvedl Zaorálek.

Martin Stropnický dnes v souvislosti s děním na Ukrajině zopakoval, že Čechům žádné nebezpečí nehrozí. Zároveň se pozastavil nad tím, jak Vladimir Putin obhajuje účast ruských vojáků na Krymu. „Téma ochrany ruské menšiny v zahraničí je standardní téma ruské politiky v zahraničí jako záminka k nějaké intervenci. Je to okoukaný scénář,“ konstatoval. Sám se pak domnívá, že ke svému konání vedou Putina vlastně osobní důvody. „Já jsem od začátku toho názoru, že ruský prezident prostě testuje tu světovou veřejnost, kolik vydrží. A teď možná nastane chvíle, kdy bude otevírat jakási vrátka,“ podotkl v Interview ČT24.

Lubomír Zaorálek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem dnes přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938 (více čtěte zde). Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu. „Sudety patřily tisíc let pod české království, zatímco Krym byl asi 400 let pod ruskou vládou,“ podotkl Zeman.

Už zítra by mohl o situaci na Ukrajině jednat zahraniční výbor Senátu. Bohuslav Sobotka zase míří do Polska a tam chce se svým protějškem mimo jiné mluvit i o postoji obou států ke krizi na Ukrajině.

Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče. Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem dnes přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí  Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.

GALERIE
videogallery_424269

ČT24.cz o dění na Ukrajině