„Děje se to proto, že jsou buď mylně diagnostikovány s lehkým mentálním postižením, nebo i bez této diagnózy jsou přímo vřazovány do praktických škol,“ uvedl Martin Šimáček. Odmítnutí romských dětí v ostravské ZŠ považuje za nepřípustnou diskriminaci. V rámci vypořádávání se s tlakem rodičů z majority je takové jednání jen zdánlivě pochopitelné. Podle něj by měl základním školám v daném místě pomáhat zřizovatel, aby se případně příchod dětí ze znevýhodněného prostředí mohl rozprostřít rovnoměrně na všechny vzdělávací instituce v dané spádové oblasti. „To se velmi dobře osvědčuje, takovou praxi známe třeba z Krupky, Sokolova a dalších měst,“ dodal.
Jolana Šmarhovyčová ze Vzájemného soužití, pomáhá připravovat desítky romských dětí k zápisu na základní školy, které nejsou praktické ani segregované. Lednovému zápisu na ZŠ Pěší předcházela podle ní schůzka s ředitelem, na které otevřeně sdělil, že hodlá regulovat počet přijatých romských žáků. „Snažili jsme se mu vysvětlit, že jde o integrované rodiny a všechny děti jsou schopny projít zápisem, protože jsme je připravovali a byly dokonce testovány externí učitelkou,“ uvedla k tomu, co předcházelo odmítnutí části romských dětí.
- Ochránce lidských práv v roce 2012 ve svém výzkumu potvrdil trvající segregační praxi v českém školství.
- Podíl Romů v populaci v ČR se pohybuje od 1,4 % do 2,8 %. Podíl romských dětí v praktických školách ale představuje 32 % žáků.
V obvodu Slezská Ostrava existují podle redaktorky ČT Marty Pilařové příklady všech typů škol – ať už jde o školu výhradně s žáky většinové populace, školu s pouze romskými dětmi nebo základní školu Chrustova, kam chodí i romské i ostatní děti. Její ředitel se s problémem nepotýká, pracuje zkrátka se všemi dětmi od mateřské školy i s jejich rodiči.
Speciál o diskriminaci romských žáků při přijímání na ZŠ
Speciál o diskriminaci romských žáků při přijímání na ZŠ
speciál 14:30, 30.04.2014
Romské děti ve školách
Existuje i příklad školy, kde se vydali cestou integrace, ale neromské děti pomalu školu opouštěly, až v ní zůstali pouze romští žáci. Ředitelka přerovské ZŠ Ilona Bočinská popisuje situaci před sedmi lety, kdy se v prvních třídách objevilo několik romských žáků a do týdne rodiče odvedli své děti do jiné školy. Zbyla tu ze dvou tříd pouze jedna. „V současné době máme 180 žáků, z nichž 90 procent jsou romští žáci, ale nemyslím, že bychom nebyli kvalitní škola,“ dodává Ilona Bočinská. Jedinou odlišnost vnímá v tom, že na škole nefunguje příliš frontální výuka.