Přijímání romských dětí do škol má své specifikum – diskriminaci

Ostrava – K lednovému zápisu v jedné ze škol ve Slezské Ostravě se přihlásilo více romských dětí. Ředitel školy přijal ale pouze část z nich i přesto, že podmínky splnily všechny. Rodiče dětí se odvolali a krajský úřad jim dal za pravdu – nařídil, že běžné školy nesmí bezdůvodně odmítat romské děti. Česká republika pravidelně sklízí kritiku ze strany Evropské unie, že romské děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka je časté, že se romské děti neodůvodněně ocitají mimo hlavní vzdělávací proud v praktických základních školách.

„Děje se to proto, že jsou buď mylně diagnostikovány s lehkým mentálním postižením, nebo i bez této diagnózy jsou přímo vřazovány do praktických škol,“ uvedl Martin Šimáček. Odmítnutí romských dětí v ostravské ZŠ považuje za nepřípustnou diskriminaci. V rámci vypořádávání se s tlakem rodičů z majority je takové jednání jen zdánlivě pochopitelné. Podle něj by měl základním školám v daném místě pomáhat zřizovatel, aby se případně příchod dětí ze znevýhodněného prostředí mohl rozprostřít rovnoměrně na všechny vzdělávací instituce v dané spádové oblasti. „To se velmi dobře osvědčuje, takovou praxi známe třeba z Krupky, Sokolova a dalších měst,“ dodal.

Jolana Šmarhovyčová ze Vzájemného soužití, pomáhá připravovat desítky romských dětí k zápisu na základní školy, které nejsou praktické ani segregované. Lednovému zápisu na ZŠ Pěší předcházela podle ní schůzka s ředitelem, na které otevřeně sdělil, že hodlá regulovat počet přijatých romských žáků. „Snažili jsme se mu vysvětlit, že jde o integrované rodiny a všechny děti jsou schopny projít zápisem, protože jsme je připravovali a byly dokonce testovány externí učitelkou,“ uvedla k tomu, co předcházelo odmítnutí části romských dětí.

V obvodu Slezská Ostrava existují podle redaktorky ČT Marty Pilařové příklady všech typů škol – ať už jde o školu výhradně s žáky většinové populace, školu s pouze romskými dětmi nebo základní školu Chrustova, kam chodí i romské i ostatní děti. Její ředitel se s problémem nepotýká, pracuje zkrátka se všemi dětmi od mateřské školy i s jejich rodiči.

Existuje i příklad školy, kde se vydali cestou integrace, ale neromské děti pomalu školu opouštěly, až v ní zůstali pouze romští žáci. Ředitelka přerovské ZŠ Ilona Bočinská popisuje situaci před sedmi lety, kdy se v prvních třídách objevilo několik romských žáků a do týdne rodiče odvedli své děti do jiné školy. Zbyla tu ze dvou tříd pouze jedna. „V současné době máme 180 žáků, z nichž 90 procent jsou romští žáci, ale nemyslím, že bychom nebyli kvalitní škola,“ dodává Ilona Bočinská. Jedinou odlišnost vnímá v tom, že na škole nefunguje příliš frontální výuka.