Ostrava – Kdo, kdy a jak zlikviduje jednu z nejvážnějších ekologických zátěží na našem území – otázka, která zatím není zcela dořešena. V tzv. ostravských lagunách leží podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) minimálně 90 tisíc tun toxických bahenních kalů. Stát chce v červenci vybrat do užší skupiny pět uchazečů, kteří nabídnou nejnižší cenu – se sanací by se pak mělo naplno začít v příštím roce.
Mládek slíbil, že se laguny začnou sanovat v příštím roce
Za více než sto let se v ostravských lagunách nashromáždil odpad, jehož skutečné množství vlastně není možné určit. Karcinogenní látky jako směsi aromatických uhlovodíků či těžkých kovů navíc vytvořily těžko definovatelný „koktejl“ škodlivin – proto také prakticky nelze stanovit jediný proces čištění. „Toto je poměrně komplikovaná záležitost a všichni zájemci o zakázku musí doložit, že jsou schopni zajistit odtěžení kalů i jejich likvidaci, tedy spálení, což bohužel ten proces prodlužuje,“ řekl Mládek na dnešní návštěvě Ostravy.
V jeho zájmu prý je, aby se proces neprodlužoval zbytečně. Státní podnik Diamo, který má areál prozatím na starosti, chce ještě tento rok vypracovat nový posudek o finanční i časové náročnosti zakázky. Vláda už loni pro potřeby sanace vyčlenila jednu miliardu korun, podle ministra ale budou potřeba další dvě až tři miliardy. Úplné vyčištění kalů je prozatím stanoveno na rok 2018. Zmíněný prostor má být v budoucnu osázen lesem. Úplná revitalizace je naplánovaná v horizontu deseti let.
GALERIE
Ropné laguny na Ostravsku zdroj: ČT24
Dlouhodobý problém ostravských lagun provází několik skandálů. Při prvotní likvidaci býval problém v samotné metodě. K sanaci totiž docházelo přisypáváním vápna, čímž docházelo k chemickým reakcím a úniku tepla. Do okolního ovzduší podle odborníků pronikaly toxické siřičitany. Kritika přicházela také z opačného konce republiky – okolí cementárny v severočeských Čížkovicích, kde jsou vytěžené kaly postupně spalovány. Kvůli hromadnému převozu a ničení kalů už před třemi lety demonstrovalo v Litoměřicích na 10 tisíc lidí. Situaci nijak nepřidaly ani stížnosti ze sousedního Polska, které likvidaci vytěženého materiálu na svém území zakázalo.
Odpady z bývalé rafinerie se v okolí ukládaly od počátku 20. století, později se tam svážely staré motorové oleje z celého Československa. Původně byla rafinerie, kterou založil vídeňský průmyslník v roce 1888, na periferii města. S jeho rozmachem se ale ocitla v centru městské zástavby.
GALERIE
videogallery_441239
ČTVRTSTOLETÍ LIKVIDACE OSTRAVSKÝCH LAGUN:
Privatizace a krach
Po roce 1989 areál zprivatizovala společnost Ostramo-Vlček, která se zavázala odpady zlikvidovat, avšak zkrachovala. Nezajištěnou a okolí nebezpečnou skládku pak za korunu odkoupil zpátky stát.
Čistá Ostrava a Geosan
Laguny Ostrama převzal státní podnik Diamo a vypsal na sanaci lagun výběrové řízení. Zakázku za čtyři miliardy korun dostalo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan. To se zavázalo zpracovat do roku 2010 asi dvě stě tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území.
Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes čtyři sta tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.
Anabáze s palivem
Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma prostřednictvím dalších firem domlouvat odbyt paliva, které několikrát změnilo obchodní název, v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů.
Ostuda v Polsku
V roce 2011 musela čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polská Hlavní inspekce životního prostředí označila palivo za nebezpečný odpad a požádala české státní orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka. Státní podnik Diamo přiznal, že ztratil nad tím, kde a jak se měl odpad pálit, kontrolu.
Akce Litvínov
Téhož roku skončilo sto tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení včetně Greenpeace se má postupně pálit v cementárně v Čížkovicích.
Další kaly, nový tendr
V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.
Loni vypsal státní podnik Diamo výběrové řízení na firmu, která zlikviduje zbývajících více než devadesát tisíc tun kalů. Cenu odhadl na asi miliardu korun. O zakázku má opět zájem Geosan.