Brno – Stovky telefonátů mají v souvislosti s povodněmi na dispečinku Povodí Moravy. V nevelké kanceláři se rozhoduje o tom, kdy a o kolik upustit přehrady a také o tom, kdy varovat povodňové štáby v obcích.
Velká voda na obzoru? Důležité je vědět o ní včas
Čtyřiadvacet hodin denně po dvou směnách pracují zaměstnanci Povodí Moravy v srdci instituce – dispečinku. „Dispečeři operativně vyhodnocují situace, manipuluje se s nádržemi, jsme v kontaktu s povodňovými komisemi. V porovnání s normálním režimem je tady dnes opravdu živo,“ popsal ruch na pracovišti vedoucí dispečinku Marek Viskot.
Na blížící se velkou vodu je upozorňují moderní technologie. Zatím je jich ale málo a jsou drahé. Jeden z vynálezů, který by mohl usnadnit varování před povodněmi, vznikl v Brně. Malá krabička umí měřit hladiny vodních toků. „V případě, že zařízení zjistí rychlý nárůst hladiny nebo voda dosáhne určité úrovně, je systém schopný vyslat varovnou SMS. Varování může přijít třeba místní samosprávě a někdo se může jít podívat, co se děje,“ popsal systém jeho tvůrce Štěpán Bechynský.
Systém teď testují hydrometeorologové. Pokud se prokáže, že je stejně přesný jako klasická měřidla, mohl by se hodně rozšířit. „Moje zařízení si může vyrobit každý, kdo má nějakou technickou znalost a vybavení. Jinak cena je kolem čtyř tisíc korun,“ vysvětlil Bechynský. To je velký rozdíl oproti drahým měřicím přístrojům hydrometeorologů, které přijdou na zhruba 40 tisíc korun.
Štěpán Bechynský o novém systému monitorování vodních toků (zdroj: ČT24)
I proto je dnes po republice jen pětistovka čidel a hlídají hlavně velké řeky. Pokud by menší a levnější měřidla hlídala i potoky a přítoky řek, mohli by meteorologové přesněji předpovídat záplavy. „Bylo by to výhodné pro malé obce, které nejsou chráněny existujícími monitorovacími systémy, nebo vůbec pro kohokoliv, kdo bydlí v blízkosti vody,“ uzavřel Bechynský.
Obyvatele měst a obcí by pak měla při bezprostředním ohrožení varovat siréna a hlášení místního rozhlasu. Informace o stavu hladiny a případných varováních mohou lidé najít i na stránkách příslušného povodí a Českého hydrometeorologického ústavu. A kdo chce mít informace vždy po ruce, může se přihlásit do systému SOS zpráv, které občany prostřednictvím SMS informují o závažných událostech. Do projektu je zapojeno více než 730 obcí z celé republiky.
Národ sobě aneb krizová mapa
Varovat se ale mohou i lidé navzájem. V roce 2012 představila Česká televize tzv. krizovou mapu Česka. Aplikace se spouští ve chvíli krizových událostí. Mapa shromažďuje aktuální informace od lidí z postižených lokalit, kteří mohou zasílat zprávy doplněné eventuálně o fotografie i videa, a to prostřednictvím sociálních sítí, e-mailu i formuláře na webu. Informace od občanů jsou následně tříděny a do určité míry i ověřovány. Pak pomáhají novinářům, záchranářům i humanitárním organizacím.
V posledních letech zasáhly Českou republiku dvoje katastrofální povodně. V roce 1997 to byly červencové záplavy, které postihly především Moravu. Zahynulo při nich 60 lidí a přímé materiální škody dosáhly 63 miliard korun. V srpnu 2002 velká voda zaplavila především povodí Vltavy a následně i dolního Labe. Jednalo se o největší zaznamenanou povodeň na území Česka. Celkové škody se vyšplhaly na 73 miliard korun, o život přišlo 17 lidí.