Češi se nehýbou, varují odborníci na pohyb

Brno - Tříletý výzkum Fakulty sportovních studií přezkoumal fyzickou zdatnost české dospělé populace. A výsledek? Minimum pohybu, úbytek svalové hmoty, nevyvážená strava, pomalá chůze nebo skrytý útrobní tuk obalující vnitřní orgány. Přitom posílené svaly by starším lidem pomohly zabránit četným úrazům.

„Zlom přichází v 50. roce života, kdy ubývá svaloviny, přitom tělesná hmotnost neklesá. Člověk potom přestává být mobilní a ztrácí schopnost síly, aby byl schopný ustát různé pády, a tím předešel případným zraněním,“ vysvětlil význam pohybu vedoucí výzkumného týmu Jan Cacek z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Závěry tříletého výzkumu potvrzují, že s obezitou bojují nejčastěji muži nad 40 let. S každou dekádou života pak jejich nadváha roste. Problém ale není jen ve stravování, ale především v nedostatku pohybu. Přestože na první pohled se člověk může zdát štíhlý, jeho orgány může obalovat tzv. útrobní tuk, který se neusazuje pod kůží, ale uvnitř těla. Jeho přítomnost se zjišťuje poměrně složitě a vyšetření stojí v řádu stovek korun.

O fyzické zdatnosti české dospělé populace hovoří Jan Cacek (zdroj: ČT24)

Odborníci nově upozorňují také na tvz. sarkopenii, což je ztráta svalové hmoty ve vyšším věku. Ubývá nejen co do kvantity, ale snižuje se také kvalita svalové hmoty. Sarkopenie nastupuje ve věkové kategorii 50+.

Sarkopenie souvisí s věkem, ale může být akcelerována množstvím dalších faktorů, jako je pasivní způsob života nebo chronická onemocnění. Oslabení svalové síly dále přispívá ke snížení fyzické aktivity, zvyšuje riziko pádů a četnost zlomenin. Klesá také výkonnost dýchacích svalů, snižuje se funkce metabolismu a glukózová tolerance, naopak se zhoršuje tělesná termoregulace.

Starší lidé pak nejsou schopni zapojením svalů zabránit případným pádům a s nimi spojeným zraněním. „Problém sarkopenie je srovnatelný s diabetem. Výdaje státu na tento problém jsou podobné jako u cukrovky,“ vypočítal vedoucí výzkumného týmu.

Tříletý výzkum fyzické zdatnosti české dospělé populace zahrnoval 5 800 respondentů, kteří odpovídali v dotazníkovém šetření, 1 200 lidí, již se nechali na Masarykově univerzitě přeměřit, a dalších 300 respondentů, kteří podstoupili vyšetření na specializovaných přístrojích.

Tým z Fakulty sportovních studií aktuálně žádá o grantovou podporu pro česko-norský výzkum fyzické zdatnosti dnešních adolescentů.

Podle odborníků je klíčové, aby se dotyčný zdravě stravoval, což znamená jíst 5krát denně a vyvážit poměr proteinů, sacharidů a tuků. „Česká populace navíc chodí poměrně pomalu a málo. Typický sedavý způsob života se do chůze promítá,“ upozornil Cacek.

„Přestože jde o aktuální problémy dospělé populace, je nutné je řešit už pohybovou aktivitou u dětí,“ varoval Cacek. Právě nedostatek pohybu totiž českou společnost trápí nejvíc. Podle odborníků by denní aktivita měla zahrnovat i několik kilometrů chůze. „Světová zdravotnická organizace doporučuje denně 10 tisíc kroků,“ doplnil proděkan pro vědu a výzkum Martin Zvonař, který se na Fakultě sportovních studií věnuje analýze lidské chůze.

Výzkum zaměřený na chůzi popisuje Martin Zvonař (zdroj: ČT24)