Brno – Nemoc, která nebolí, přesto trápí každého desátého obyvatele Česka: cukrovka. Počet nemocných se za posledních deset let zdvojnásobil, v evropské statistice patří České republice nechvalné přední příčky. Pro nemocné znamená cukrovka změnu stravování a životního stylu, pro pojišťovny pak výdaje desítky miliard ročně. Odborníci přitom upozorňují, že jednoduchou prevencí lze nemoci předejít nebo ji oddálit.
Cukrovkou trpí v Česku každý desátý. Ne každý o tom ví
Najíst se v jakékoliv restauraci sice pro Františka Baláže není problém, z menu ale musí pečlivě vybírat. Dnes vysokoškolský student trpí cukrovkou už od svých 15 let. „V menze si vždycky vyberu, protože je tu široká nabídka. Horší je to se svačinami, kdy si nemůžu vzít všechno, co se mi nabízí,“ potvrzuje Baláž. Než se diabetik pustí do jídla, musí si dát inzulínovou injekci.
František Baláž patří mezi 800 tisíc lidí v Česku, kteří mají diagnostikovanou cukrovku. Každý den navíc nemocných přibývá. Před měsícem si diagnózu vyslechl i Pavel Jašek. Zrak se mu zhoršil o tři dioptrie, inzulín si musí píchat pětkrát denně. „Až zase nastoupím do práce, největší problém pro mě bude píchat si pravidelně inzulín a dodržovat malé dávky jídla, které cukrovka vyžaduje,“ říká Jašek.
Nemoc diabetikům zasahuje do života, už méně do peněženek. Náklady spojené s cukrovkou totiž hradí pojišťovna. Ročně ji jeden pacient stojí asi 26 tisíc korun, což je průměrně devítinásobek toho, kolik stojí zdravý člověk. Celkové náklady na nemocné pak přijdou na zhruba 38 miliard korun za rok.
Čtvrt milionu Čechů neví, že má cukrovku (zdroj: ČT24)
Víc se hýbat, méně jíst, vyhnout se obezitě a stresu. Základní prevence proti cukrovce, kterou by měli dodržovat jak zdraví lidé, tak i ti, kteří už diabetika v rodině mají. „Genetika hraje roli, nicméně neplatí to, co se dřív říkávalo: že když máme oba rodiče diabetiky, tak cukrovku taky určitě dostaneme. Z více než poloviny má vliv vnější prostředí, a tak můžeme proti cukrovce něco udělat,“ řekla předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánová.
Pohyb se doporučuje nejméně třikrát týdně po dobu 30–45 minut. A právě pohybem je zvykem slavit Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu – tedy den, kdy se narodil vynálezce inzulínu a nositel Nobelovy ceny Frederik Banting. Na onemocnění cukrovkou upozorňují lidé pochody proti diabetu. V Česku se boudou konat hned v několika městech.
Diabetes v ČR
Lékaři varují, že nemocných cukrovkou neustále přibývá. „V současné době je v Česku registrováno přes 800 tisíc lidí s diabetem 2. typu. Navíc desetina nemocných ani o své cukrovce neví, protože nemají žádné příznaky,“ varovala Pelikánová.
Když selže prevence a někdo si skutečně vyslechne diagnózu diabetes, jsou dnes nemocným k dispozici široké možnosti léčby. Zkvalitnily se léky, inzulínová pera i diagnostické přístroje. „Další pokrok se očekává v transplantační medicíně. Třeba diabetes 1. typu můžeme řešit transplantací slinivky, samostatné ostrůvky beta buněk, které produkují inzulín, je možné transplantovat u extrémně labilních diabetiků, u kterých ta glykémie kolísá. A do budoucnosti se rýsuje poznání genetiky tohoto onemocnění,“ uzavřela Pelikánová.
Ve světě je v současnosti více než 382 milionů lidí trpících diabetem. Do roku 2035 vzroste tento počet podle odhadu odborníků až na 592 milionů. Jen v Česku každý rok přibude až 20 tisíc nově registrovaných diabetiků. Cukrovka se objevuje ve dvou typech, přičemž oba mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu 1. typu ničí buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastní imunitní systém. Toto onemocnění se proto řadí mezi autoimunitní choroby. U diabetu 2. typu je organismus schopen produkovat jen minimální množství inzulinu, nebo není schopen uvolněný inzulin efektivně využít. Přes 90 procent nemocných postihuje právě druhý typ cukrovky, který má často souvislost s nezdravým životním stylem a lze ho včasným odhalením a prevencí ovlivnit.