Praha/Štrasburk – Zákaz poskytování zdravotní péče porodními asistentkami při domácích porodech v Česku práva rodiček neporušuje. Rozhodl o tom dnes Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který projednával stížnosti dvou Češek. Ty žalovaly český stát za to, že neměly právo rodit doma za pomoci porodní asistentky. Evropský soud ale naopak vyhověl stížnosti Evy Hanzelkové, která byla po porodu donucena vrátit se se synem zpět do porodnice, ze které odešla. Více o této kauze si můžete přečíst zde.
Štrasburk se v bitvě o domácí porody přiklonil na stranu státu
Alexandra Krejzová a Šárka Dubská se obrátily na soud v letech 2011 a 2012. Mimo jiné tvrdí, že porodní péče v České republice neumožňuje ženám zvolit si porod v jiném zařízení, než jsou porodnice. Stát podle nich brání porodním asistentkám v činnosti, v Česku proto není dostupná zdravotní péče asistentky při porodu i mimo porodnici. Podle nového zákona o zdravotních službách, který platí od začátku dubna 2012, totiž hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Pojišťovna jim navíc poskytnutou péči nezaplatí.
Alexandra Krejzová: „Je to pro mě smutné zjištění. Do budoucna ale hledím pozitivně a doufám, že výsledek bude ještě jiný.“
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček: „Evropský soud pro lidská práva jasně konstatoval, že právní úprava v České republice je naprosto v pořádku a z právního hlediska není jakýkoli důvod ji měnit.“
Odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál: "Soud nerozhodl o tom, že by stát postupoval správně. Soud pouze rozhodl, že nepostupoval tak špatně, aby byl nutný zásah soudu.
Podle soudu tím ale nedošlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který se týká práva na respektování soukromého a rodinného života. „Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů a že tato otázka rovněž zahrnuje problematiku přidělování finančních zdrojů, například pro zajištění odpovídajícího systému rychlé zdravotnické pomoci při domácích porodech,“ uvedl soud ve svém prohlášení. „Stěžovatelky navíc ze skutečnosti, že jim mohla být poskytnuta pomoc ze strany lékařského personálu pouze při porodu ve zdravotnickém zařízení, nenesly nepřiměřené břemeno,“ dodal.
Právnička z Ligy lidských práv se chce ještě pokusit rozsudek zvrátit
Český stát ve sporu argumentoval tím, že žádná pravidla neporušil, a nechce se dát donutit k něčemu, co by péči zhoršilo. Podle Richarda Hořejšího, který je advokátem Krejzové, dal nicméně soud ženám v mnohém za pravdu. V odůvodnění verdiktu například uznal, že „porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka, a je státem zajištěna návazná péče“, uvedl. Věcně dal podle něj rozsudek ženám za pravdu i tím, že uznal nedostatečnost volby rodiček v ČR a nedostatečnou činnost ministerstva na úseku porodnictví.
Šárka Dubská
- porod prvního dítěte proběhl v porodnici, po porodu žena chtěla odjet domů, lékaři ji ale odmítli s dítětem propustit do domácí péče, nedobrovolně tak musela v porodnici zůstat
- druhé dítě už žena porodila doma bez lékařské asistence i porodní asistentky, protože legislativa nedovoluje hradit z veřejného zdravotního pojištění činnosti spojené s prováděním porodů doma
Alexandra Krejzová
- dvě děti porodila doma, jedno v porodnici
- tvrdí, že k porodu v nemocnici ji donutil stát tím, že jí neumožnil zajistit si zdravotní péči
- v roce 2011 se Krejzová obrátila prostřednictvím právníka Ligy lidských práv na Ústavní soud a požadovala, aby ministerstvu zdravotnictví, krajskému úřadu a parlamentu zakázal pokračovat v „omezování volby žen ohledně místa porodu“, žádost byla zamítnuta
GALERIE
videogallery_492144
Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv se chce ještě pokusit rozsudek zvrátit: "Požádáme o postoupení věci velkému senátu, což je určitá forma odvolání. Domníváme se, že je to na místě, protože tu jsou dva rozsudky. Jeden proti Maďarsku, který říká, že žena má právo na domácí porod s porodní asistentkou, a jeden proti České republice, který říká v podstatě opak. Myslím si, že velký senát by mohl přihlédnout k tomu, že bránění porodům doma je specifikem východní Evropy a posttotalitních států."
ARGUMENTY PROTI:
Porod doma sice legislativa nezakazuje, ministerstvo zdravotnictví mu ale dlouhodobě oponuje z důvodu bezpečnosti. „Žena rozhoduje nejenom o sobě, ale i o nenarozeném dítěti a přivádí ho do rizika,“ uvedl Leoš Heger ještě coby ministr zdravotnictví. Lékaři mluví o zbytečných úmrtích dětí narozených doma, ročně se mimo zdravotnické zařízení rodí čtyři děti mrtvé. „Česká republika má relevantní úmrtnost dětí v souvislosti s porodem jedno na tisíc. Země, které mají vyšší počet domácích porodů, tento podíl mají až dvouapůlnásobně vyšší, a to konzistentně,“ podotkl vědecký sekretář České gynekologické a porodnické společnosti Petr Velebil.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti a ředitel pražské porodnice v Podolí Jaroslav Feyereisl má navíc za to, že celý spor je motivován porodními asistentkami; ty totiž za porod doma nedostávají od pojišťoven peníze a podle Feyereisla „pár militantních porodních asistentek“ zneužívá ženy k nátlaku na to, aby pojišťovny začaly tuto péči platit.
Počet narozených dětí mimo zdravotnická zařízení se v několika posledních letech snižuje. Od roku 1990 ale výrazně přibylo záměrných domácích porodů.
- Zatímco v roce 2011 se mimo zdravotnická zařízení narodilo 331 dětí, v roce 2012 to bylo 245 dětí (0,2 % z celkového počtu narozených). V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou.
Mezi tyto porody seřadí všechny, které proběhly mimo zdravotnické zařízení, záměrně či náhodně. Spadají sem proto i domácí porody, porody cestou do porodnice a podobně.
ARGUMENTY PRO:
Podle zastánkyň domácích porodů jsou informace o nebezpečí domácích porodů mýtem; děti umírají i v porodnici. Podle aktivistek zemře v souvislosti s porodem v ČR přes 500 dětí. Advokát Alexandry Krejzové Richard Hořejší potom argumentuje tím, že porody doma nebo v porodních domech jsou v západních zemích běžnou součástí zdravotnického systému a neukázalo se, že by při alternativním způsobu přivedení dětí na svět byli potomci ohroženější než v klasických porodnicích.
Podle aktivistek se ženy v českých porodnicích cítí být manipulovány. Personál nedbá na jejich pocity, vnucuje jim léky na bolest a klystýr, stoupá počet císařských řezů. Podle Petry Sovové z Hnutí za aktivní mateřství by ženy měly mít možnost rodit doma, a pokud se rozhodnou pro porodnici, měl by personál přihlížet k jejich přání. Při porodu by je měla provázet porodní asistentka, která o ně pečovala v těhotenství.
Vedoucí lékař pražské porodnice u Apolináře Antonín Pařízek proto vidí cestu v investicích do porodnic. „Úkolem našeho státu a institucí je to, aby poskytly takové finanční prostředky, aby české porodnice byly zvelebené, aby vypadaly jako doma a každý se tam cítil velmi příjemně,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Nejstarší porodnice v historii lidstva vznikla v Paříži. V nemocnici Hôtel-Dieu (česky Dům Boží) poblíž katedrály Notre Dame bylo roku 1630 zřízeno porodnické oddělení. Budovu ale později zachvátil požár a lehla popelem. V roce 1745 se pak začala stavět The Rotunda Hospital v irském Dublinu - nejstarší účelově založená porodnice na světě, která navíc funguje dodnes.
Jednou z nestarších kontinuálně fungujících porodnic na světě je i pražská porodnice u svatého Apolináře, která příští rok oslaví 140 let od svého otevření.
Rodit doma?
Česká legislativa porod doma nezakazuje, porodní asistentce ale zdravotní pojišťovna za porod doma nezaplatí. Podle statistik porodů mimo porodnici v Česku přibývá. V roce 1990 se ze 200 dětí narozených mimo porodnici narodilo cíleně doma 19. V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou. Porodníci i aktivistky se shodují v tom, že v ČR porod doma zvolí nanejvýš dvě procenta žen, valná většina dá přednost porodnici nebo porodnímu domu.
Bitvu o domácí porody zatím vyhrává stát (zdroj: ČT24)
Diskusi o domácích porodech rozvířil i verdikt soudu nad prezidentkou Unie porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou. Letos v dubnu ji Městský soud v Praze pravomocně osvobodil. Podle obžaloby se měla při vedení domácího porodu dopustit chyb, kvůli kterým později dítě zemřelo. Podle soudu ale tragédie nebyla trestným činem. Také se řídil právní zásadou, že při pochybnostech se rozhoduje ve prospěch obžalovaného.