Vypadal jako pestrý tučňák s bobřím ocasem. Kanaďané popsali nový druh opeřeného dinosaura

Podrobná analýza dinosauřích kostí v kanadských muzeích odhalila, že mezi nimi leží pozůstatky doposud neznámého druhu.

Paleontologové z kanadského Royal Ontario Museum (ROM) a Philip J Currie Dinosaur Museum identifikovali zatím neznámý druh dinosaura. Dostal jméno Albertavenator curriei, což znamená Currieho lovec z Alberty. Dinosaurus byl pojmenován podle slavného kanadského paleontologa.

Připomínal ptáka

Vědci si zpočátku mysleli, že kosti Albertavenatora patří jinému dinosaurovi, tedy jeho blízkému příbuznému Troodonovi, který žil v době před 76 miliony roky, tedy o pět milionů let dříve než Albertavenator. Oba toho měli jinak hodně společného: chodili po dvou zadních končetinách, jejich těla byla pokrytá peřím a až doposud vědci také věřili, že byli podobně vysocí – přibližně jako člověk.

Srovnání Albertavenator curriei s člověkem
Zdroj: Oliver Demuth

Nový výzkum ale popsal, že Albertavenator byl výrazně menší a současně robustnější než Trooden. Autoři na to přišli díky analýze kostí z vrcholu lebky dinosaura. „Jemné kosti malých opeřených dinosaurů jsou velmi výjimečné. Měli jsme obrovské štěstí, že nám právě objev jedné takové umožnil rozeznat Albertavenatora od jeho příbuzného,“ uvedl Dr. David Evans, který tento projekt vedl. „Doufáme, že najdeme kompletnější kostru tohoto dinosaura – pomohlo by nám to zjistit o tomto fascinujícím tvorovi více.“

Důležitost poznání

Identifikovat nové druhy jen z úlomků fosílií je velmi náročné. Situaci v tomto případě ještě komplikuje nález stovek zubů v Albertě, které byly dříve považovány za troodoní. Zuby Albertavenatora jsou jim zřejmě podobné a protože jde o nálezy izolované, nedá se mezi nimi podle všeho rozlišit.

Důležitost tohoto nálezu je enormní; ukazuje totiž, jak bohaté spektrum malých dinosaurů v dnešní Severní Americe žilo v období pozdní Křídy.

Jde o další příklad objevu neznámého druhu dinosaura, který vychází z pečlivějšího prozkoumání již starších nálezů, jež ležely dlouhá desetiletí v muzeích nebo depozitářích. Tímto způsobem paleontologové nacházejí čím dál větší množství dříve neznámých tvorů z pravěku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...