Vynechání vánočního večírku nemá vážné důsledky, ukázala studie

Řada lidí tráví vánoční dobu raději doma, než aby šli na vánoční večírek do kanceláře. Podle vědců to není zdaleka takový společenský problém, hostitelé totiž mají pro odmítnutí pozvání větší pochopení, než se předpokládalo. Lidé se sice často obávají, že zrušená účast hostitele rozruší a povede k tomu, že v budoucnu budou dostávat méně pozvánek, ale jejich obavy bývají přehnané.

„I když se může zdát, že jediné, co pozvaný vezme v úvahu, je skutečnost, že jste odmítli, pravděpodobně toho posoudí mnohem více, takže negativní důsledky jsou méně závažné, než si myslíte,“ napsali autoři studie. Jejich výzkum zahrnoval pět experimentů, kterých se zúčastnilo více než dva tisíce lidí.

V prvním experimentu bylo 382 on-line účastníků rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich byla požádána, aby si přečetla pozvánku od hypotetického přítele na výstavu v místním muzeu, která se koná o víkendu, a představila si, že ji odmítne s vysvětlením, že chce jen zůstat doma a odpočívat. Některým účastníkům bylo řečeno, že jsou jedinou pozvanou osobou, zatímco jiným bylo sděleno, že bylo pozváno více lidí.

Velký vánoční experiment

Pozvaní pak byli požádáni, aby na stupnici ohodnotili, jak závažné by podle nich byly případné důsledky, včetně toho, jak moc by se podle nich hostitel rozzlobil, jak moc by si myslel, že o něj nestojí, a do jaké míry by podle nich odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání v budoucnu.

Druhá skupina byla požádána, aby předstírala, že je hostitelem, a hodnotila, jak by se cítila v případě odmítnutí. Výsledky ukázaly, že ti, kteří pozvání odmítli, měli tendenci hodnotit předpokládané důsledky negativněji než hostitelé. A to jak z hlediska toho, jak by se hostitel cítil, tak z hlediska toho, zda by odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání – nebo k tomu, že by hostitel odmítl pozvání od nich.

„V rámci našich experimentů jsme shodně zjistili, že pozvaní přeceňují negativní důsledky, které v očích hostitelů vyvstanou po odmítnutí pozvání,“ uvedl Julian Givi, hlavní autor studie z Univerzity v Západní Virginii.

Jiný experiment však ukázal, že obavy účastníků klesly, když poprvé odmítl jejich vlastní pozvání někdo jiný. Výsledky naznačují, že obavy nejsou způsobeny přehnaným pocitem vlastní důležitosti nebo myšlenkami na budoucí pozvání, ale spočívají v tom, že si lidé myslí, že se hostitel soustředí více na odmítnutí než na jeho odůvodnění.

Podle týmu mají tato zjištění důsledky pro reálný svět. „Naše studie naznačují, že negativní důsledky odmítnutí pozvání nejsou tak špatné, jak si pozvaní myslí,“ píše tým, „a že by pravděpodobně mohli rozdávat více pozvánek, než v současnosti činí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 15 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 16 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.