Vynechání vánočního večírku nemá vážné důsledky, ukázala studie

Řada lidí tráví vánoční dobu raději doma, než aby šli na vánoční večírek do kanceláře. Podle vědců to není zdaleka takový společenský problém, hostitelé totiž mají pro odmítnutí pozvání větší pochopení, než se předpokládalo. Lidé se sice často obávají, že zrušená účast hostitele rozruší a povede k tomu, že v budoucnu budou dostávat méně pozvánek, ale jejich obavy bývají přehnané.

„I když se může zdát, že jediné, co pozvaný vezme v úvahu, je skutečnost, že jste odmítli, pravděpodobně toho posoudí mnohem více, takže negativní důsledky jsou méně závažné, než si myslíte,“ napsali autoři studie. Jejich výzkum zahrnoval pět experimentů, kterých se zúčastnilo více než dva tisíce lidí.

V prvním experimentu bylo 382 on-line účastníků rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich byla požádána, aby si přečetla pozvánku od hypotetického přítele na výstavu v místním muzeu, která se koná o víkendu, a představila si, že ji odmítne s vysvětlením, že chce jen zůstat doma a odpočívat. Některým účastníkům bylo řečeno, že jsou jedinou pozvanou osobou, zatímco jiným bylo sděleno, že bylo pozváno více lidí.

Velký vánoční experiment

Pozvaní pak byli požádáni, aby na stupnici ohodnotili, jak závažné by podle nich byly případné důsledky, včetně toho, jak moc by se podle nich hostitel rozzlobil, jak moc by si myslel, že o něj nestojí, a do jaké míry by podle nich odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání v budoucnu.

Druhá skupina byla požádána, aby předstírala, že je hostitelem, a hodnotila, jak by se cítila v případě odmítnutí. Výsledky ukázaly, že ti, kteří pozvání odmítli, měli tendenci hodnotit předpokládané důsledky negativněji než hostitelé. A to jak z hlediska toho, jak by se hostitel cítil, tak z hlediska toho, zda by odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání – nebo k tomu, že by hostitel odmítl pozvání od nich.

„V rámci našich experimentů jsme shodně zjistili, že pozvaní přeceňují negativní důsledky, které v očích hostitelů vyvstanou po odmítnutí pozvání,“ uvedl Julian Givi, hlavní autor studie z Univerzity v Západní Virginii.

Jiný experiment však ukázal, že obavy účastníků klesly, když poprvé odmítl jejich vlastní pozvání někdo jiný. Výsledky naznačují, že obavy nejsou způsobeny přehnaným pocitem vlastní důležitosti nebo myšlenkami na budoucí pozvání, ale spočívají v tom, že si lidé myslí, že se hostitel soustředí více na odmítnutí než na jeho odůvodnění.

Podle týmu mají tato zjištění důsledky pro reálný svět. „Naše studie naznačují, že negativní důsledky odmítnutí pozvání nejsou tak špatné, jak si pozvaní myslí,“ píše tým, „a že by pravděpodobně mohli rozdávat více pozvánek, než v současnosti činí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 13 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...