Vynechání vánočního večírku nemá vážné důsledky, ukázala studie

Řada lidí tráví vánoční dobu raději doma, než aby šli na vánoční večírek do kanceláře. Podle vědců to není zdaleka takový společenský problém, hostitelé totiž mají pro odmítnutí pozvání větší pochopení, než se předpokládalo. Lidé se sice často obávají, že zrušená účast hostitele rozruší a povede k tomu, že v budoucnu budou dostávat méně pozvánek, ale jejich obavy bývají přehnané.

„I když se může zdát, že jediné, co pozvaný vezme v úvahu, je skutečnost, že jste odmítli, pravděpodobně toho posoudí mnohem více, takže negativní důsledky jsou méně závažné, než si myslíte,“ napsali autoři studie. Jejich výzkum zahrnoval pět experimentů, kterých se zúčastnilo více než dva tisíce lidí.

V prvním experimentu bylo 382 on-line účastníků rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich byla požádána, aby si přečetla pozvánku od hypotetického přítele na výstavu v místním muzeu, která se koná o víkendu, a představila si, že ji odmítne s vysvětlením, že chce jen zůstat doma a odpočívat. Některým účastníkům bylo řečeno, že jsou jedinou pozvanou osobou, zatímco jiným bylo sděleno, že bylo pozváno více lidí.

Velký vánoční experiment

Pozvaní pak byli požádáni, aby na stupnici ohodnotili, jak závažné by podle nich byly případné důsledky, včetně toho, jak moc by se podle nich hostitel rozzlobil, jak moc by si myslel, že o něj nestojí, a do jaké míry by podle nich odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání v budoucnu.

Druhá skupina byla požádána, aby předstírala, že je hostitelem, a hodnotila, jak by se cítila v případě odmítnutí. Výsledky ukázaly, že ti, kteří pozvání odmítli, měli tendenci hodnotit předpokládané důsledky negativněji než hostitelé. A to jak z hlediska toho, jak by se hostitel cítil, tak z hlediska toho, zda by odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání – nebo k tomu, že by hostitel odmítl pozvání od nich.

„V rámci našich experimentů jsme shodně zjistili, že pozvaní přeceňují negativní důsledky, které v očích hostitelů vyvstanou po odmítnutí pozvání,“ uvedl Julian Givi, hlavní autor studie z Univerzity v Západní Virginii.

Jiný experiment však ukázal, že obavy účastníků klesly, když poprvé odmítl jejich vlastní pozvání někdo jiný. Výsledky naznačují, že obavy nejsou způsobeny přehnaným pocitem vlastní důležitosti nebo myšlenkami na budoucí pozvání, ale spočívají v tom, že si lidé myslí, že se hostitel soustředí více na odmítnutí než na jeho odůvodnění.

Podle týmu mají tato zjištění důsledky pro reálný svět. „Naše studie naznačují, že negativní důsledky odmítnutí pozvání nejsou tak špatné, jak si pozvaní myslí,“ píše tým, „a že by pravděpodobně mohli rozdávat více pozvánek, než v současnosti činí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 2 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 4 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 6 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 9 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...