Vynechání vánočního večírku nemá vážné důsledky, ukázala studie

Řada lidí tráví vánoční dobu raději doma, než aby šli na vánoční večírek do kanceláře. Podle vědců to není zdaleka takový společenský problém, hostitelé totiž mají pro odmítnutí pozvání větší pochopení, než se předpokládalo. Lidé se sice často obávají, že zrušená účast hostitele rozruší a povede k tomu, že v budoucnu budou dostávat méně pozvánek, ale jejich obavy bývají přehnané.

„I když se může zdát, že jediné, co pozvaný vezme v úvahu, je skutečnost, že jste odmítli, pravděpodobně toho posoudí mnohem více, takže negativní důsledky jsou méně závažné, než si myslíte,“ napsali autoři studie. Jejich výzkum zahrnoval pět experimentů, kterých se zúčastnilo více než dva tisíce lidí.

V prvním experimentu bylo 382 on-line účastníků rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich byla požádána, aby si přečetla pozvánku od hypotetického přítele na výstavu v místním muzeu, která se koná o víkendu, a představila si, že ji odmítne s vysvětlením, že chce jen zůstat doma a odpočívat. Některým účastníkům bylo řečeno, že jsou jedinou pozvanou osobou, zatímco jiným bylo sděleno, že bylo pozváno více lidí.

Velký vánoční experiment

Pozvaní pak byli požádáni, aby na stupnici ohodnotili, jak závažné by podle nich byly případné důsledky, včetně toho, jak moc by se podle nich hostitel rozzlobil, jak moc by si myslel, že o něj nestojí, a do jaké míry by podle nich odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání v budoucnu.

Druhá skupina byla požádána, aby předstírala, že je hostitelem, a hodnotila, jak by se cítila v případě odmítnutí. Výsledky ukázaly, že ti, kteří pozvání odmítli, měli tendenci hodnotit předpokládané důsledky negativněji než hostitelé. A to jak z hlediska toho, jak by se hostitel cítil, tak z hlediska toho, zda by odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání – nebo k tomu, že by hostitel odmítl pozvání od nich.

„V rámci našich experimentů jsme shodně zjistili, že pozvaní přeceňují negativní důsledky, které v očích hostitelů vyvstanou po odmítnutí pozvání,“ uvedl Julian Givi, hlavní autor studie z Univerzity v Západní Virginii.

Jiný experiment však ukázal, že obavy účastníků klesly, když poprvé odmítl jejich vlastní pozvání někdo jiný. Výsledky naznačují, že obavy nejsou způsobeny přehnaným pocitem vlastní důležitosti nebo myšlenkami na budoucí pozvání, ale spočívají v tom, že si lidé myslí, že se hostitel soustředí více na odmítnutí než na jeho odůvodnění.

Podle týmu mají tato zjištění důsledky pro reálný svět. „Naše studie naznačují, že negativní důsledky odmítnutí pozvání nejsou tak špatné, jak si pozvaní myslí,“ píše tým, „a že by pravděpodobně mohli rozdávat více pozvánek, než v současnosti činí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 7 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 7 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...