Vědci rozluštili DNA starověkých mumií. Neměly s dnešními Egypťany téměř nic společného

Mezinárodní vědecký tým vedený experty z německého Institutu Maxe Plancka poprvé analyzoval geny egyptských mumií z doby kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jde o první kompletní analýzu DNA těl z té doby – vědci díky ní zjistili, jak moc se starověcí Egypťané lišili od dnešních obyvatel této země.

Z práce vyplývá, že moderní Egypťané jsou příbuzní spíše sub-saharským Afričanům, zatímco starověcí Egypťané měli blíž k obyvatelům Blízkého východu.

Egypt je pro výzkum starověkých populací velmi slibným místem. Má dobře zdokumentovanou historii a díky jeho geografickému umístění jím procházelo mnoho populací z Evropy, Asie i Afriky. Pokroky v moderních metodách používaných při analýze DNA umožňují, aby vědci poznali genetickou historii celého lidstva.

Nahrávám video

DNA z egyptských mumií již byla odebrána dříve, ale doposud se nevědělo, jak spolehlivé bude analyzovat je – tedy jak dobře je vlastně DNA při mumifikaci uchována a co se z ní dá vyčíst. „Je dobré pohlížet na její zachovanost značně skepticky,“ potvrzuje Johannes Krause, jeden z hlavních autorů studie. „Horké klima v Egyptě, vysoká vlhkost vzduchu v hrobkách a chemikálie obsažené v řadě mumifikačních látek urychlují degradaci DNA.“ O to větším úspěchem je pokrok, jehož vědci v tomto případě dosáhli – otevírá dveře dalšímu možnému výzkumu v budoucnosti.

Vpády cizích armád se na DNA nepodepsaly

Vědci pro tuto práci vydanou v časopise Nature studovali pozůstatky 151 mumifikovaných osob z archeologického naleziště Abusir el-Meleq a z několika muzeí. Podařilo se jim získat mitochondriální DNA z 90 jedinců a celkovou DNA ze tří osob. Protože pocházely z doby mezi roky 1700 a 400 před naším letopočtem, mohli vědci sledovat, jak vypadal vliv různých populací, které zasahovaly do genetického vývoje Egypta. „Chtěli jsme otestovat, jestli události, jako byla třeba invaze Alexandra Makedonského do Egypta, měly nějaký dopad na genetiku starověkých Egypťanů,“ uvádí autoři studie.

Abusir el-Meleq
Zdroj: Nature

Z výsledků vyplývá, že starověcí Egypťané v místě výzkumu byli po genetické stránce nejbližší obyvatelům Levanty, tedy oblasti Východního Středomoří. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, Palestinská autonomie, Libanon, Jordánsko a Sýrie. Za 1300 let, tedy období, jaké vědci zkoumali, se místní populace v Abusir el-Melequ nijak zásadně nezměnila, všechny politické změny se v ní projevily jen minimálně. Data ukazují, že dnešní moderní Egypťané mají asi o 8 procent více DNA od obyvatel sub-saharské Afriky než od starověkých Egypťanů. Hlavní příčinou je zřejmě obchod s otroky z jihu, který nastal po ovládnutí Egypta arabskými dobyvateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.