Vědci rozluštili DNA starověkých mumií. Neměly s dnešními Egypťany téměř nic společného

Mezinárodní vědecký tým vedený experty z německého Institutu Maxe Plancka poprvé analyzoval geny egyptských mumií z doby kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jde o první kompletní analýzu DNA těl z té doby – vědci díky ní zjistili, jak moc se starověcí Egypťané lišili od dnešních obyvatel této země.

Z práce vyplývá, že moderní Egypťané jsou příbuzní spíše sub-saharským Afričanům, zatímco starověcí Egypťané měli blíž k obyvatelům Blízkého východu.

Egypt je pro výzkum starověkých populací velmi slibným místem. Má dobře zdokumentovanou historii a díky jeho geografickému umístění jím procházelo mnoho populací z Evropy, Asie i Afriky. Pokroky v moderních metodách používaných při analýze DNA umožňují, aby vědci poznali genetickou historii celého lidstva.

Nahrávám video
Události: Čeští egyptologové převzali v Abúsíru dvě další hrobky
Zdroj: ČT24

DNA z egyptských mumií již byla odebrána dříve, ale doposud se nevědělo, jak spolehlivé bude analyzovat je – tedy jak dobře je vlastně DNA při mumifikaci uchována a co se z ní dá vyčíst. „Je dobré pohlížet na její zachovanost značně skepticky,“ potvrzuje Johannes Krause, jeden z hlavních autorů studie. „Horké klima v Egyptě, vysoká vlhkost vzduchu v hrobkách a chemikálie obsažené v řadě mumifikačních látek urychlují degradaci DNA.“ O to větším úspěchem je pokrok, jehož vědci v tomto případě dosáhli – otevírá dveře dalšímu možnému výzkumu v budoucnosti.

Vpády cizích armád se na DNA nepodepsaly

Vědci pro tuto práci vydanou v časopise Nature studovali pozůstatky 151 mumifikovaných osob z archeologického naleziště Abusir el-Meleq a z několika muzeí. Podařilo se jim získat mitochondriální DNA z 90 jedinců a celkovou DNA ze tří osob. Protože pocházely z doby mezi roky 1700 a 400 před naším letopočtem, mohli vědci sledovat, jak vypadal vliv různých populací, které zasahovaly do genetického vývoje Egypta. „Chtěli jsme otestovat, jestli události, jako byla třeba invaze Alexandra Makedonského do Egypta, měly nějaký dopad na genetiku starověkých Egypťanů,“ uvádí autoři studie.

Abusir el-Meleq
Zdroj: Nature

Z výsledků vyplývá, že starověcí Egypťané v místě výzkumu byli po genetické stránce nejbližší obyvatelům Levanty, tedy oblasti Východního Středomoří. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, Palestinská autonomie, Libanon, Jordánsko a Sýrie. Za 1300 let, tedy období, jaké vědci zkoumali, se místní populace v Abusir el-Melequ nijak zásadně nezměnila, všechny politické změny se v ní projevily jen minimálně. Data ukazují, že dnešní moderní Egypťané mají asi o 8 procent více DNA od obyvatel sub-saharské Afriky než od starověkých Egypťanů. Hlavní příčinou je zřejmě obchod s otroky z jihu, který nastal po ovládnutí Egypta arabskými dobyvateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 11 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 13 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 16 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 22 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...