Vědci rozluštili DNA starověkých mumií. Neměly s dnešními Egypťany téměř nic společného

Mezinárodní vědecký tým vedený experty z německého Institutu Maxe Plancka poprvé analyzoval geny egyptských mumií z doby kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jde o první kompletní analýzu DNA těl z té doby – vědci díky ní zjistili, jak moc se starověcí Egypťané lišili od dnešních obyvatel této země.

Z práce vyplývá, že moderní Egypťané jsou příbuzní spíše sub-saharským Afričanům, zatímco starověcí Egypťané měli blíž k obyvatelům Blízkého východu.

Egypt je pro výzkum starověkých populací velmi slibným místem. Má dobře zdokumentovanou historii a díky jeho geografickému umístění jím procházelo mnoho populací z Evropy, Asie i Afriky. Pokroky v moderních metodách používaných při analýze DNA umožňují, aby vědci poznali genetickou historii celého lidstva.

Nahrávám video

DNA z egyptských mumií již byla odebrána dříve, ale doposud se nevědělo, jak spolehlivé bude analyzovat je – tedy jak dobře je vlastně DNA při mumifikaci uchována a co se z ní dá vyčíst. „Je dobré pohlížet na její zachovanost značně skepticky,“ potvrzuje Johannes Krause, jeden z hlavních autorů studie. „Horké klima v Egyptě, vysoká vlhkost vzduchu v hrobkách a chemikálie obsažené v řadě mumifikačních látek urychlují degradaci DNA.“ O to větším úspěchem je pokrok, jehož vědci v tomto případě dosáhli – otevírá dveře dalšímu možnému výzkumu v budoucnosti.

Vpády cizích armád se na DNA nepodepsaly

Vědci pro tuto práci vydanou v časopise Nature studovali pozůstatky 151 mumifikovaných osob z archeologického naleziště Abusir el-Meleq a z několika muzeí. Podařilo se jim získat mitochondriální DNA z 90 jedinců a celkovou DNA ze tří osob. Protože pocházely z doby mezi roky 1700 a 400 před naším letopočtem, mohli vědci sledovat, jak vypadal vliv různých populací, které zasahovaly do genetického vývoje Egypta. „Chtěli jsme otestovat, jestli události, jako byla třeba invaze Alexandra Makedonského do Egypta, měly nějaký dopad na genetiku starověkých Egypťanů,“ uvádí autoři studie.

Abusir el-Meleq
Zdroj: Nature

Z výsledků vyplývá, že starověcí Egypťané v místě výzkumu byli po genetické stránce nejbližší obyvatelům Levanty, tedy oblasti Východního Středomoří. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, Palestinská autonomie, Libanon, Jordánsko a Sýrie. Za 1300 let, tedy období, jaké vědci zkoumali, se místní populace v Abusir el-Melequ nijak zásadně nezměnila, všechny politické změny se v ní projevily jen minimálně. Data ukazují, že dnešní moderní Egypťané mají asi o 8 procent více DNA od obyvatel sub-saharské Afriky než od starověkých Egypťanů. Hlavní příčinou je zřejmě obchod s otroky z jihu, který nastal po ovládnutí Egypta arabskými dobyvateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 9 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 11 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 18 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 20 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 22 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.