Vědci rozluštili DNA starověkých mumií. Neměly s dnešními Egypťany téměř nic společného

Mezinárodní vědecký tým vedený experty z německého Institutu Maxe Plancka poprvé analyzoval geny egyptských mumií z doby kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jde o první kompletní analýzu DNA těl z té doby – vědci díky ní zjistili, jak moc se starověcí Egypťané lišili od dnešních obyvatel této země.

Z práce vyplývá, že moderní Egypťané jsou příbuzní spíše sub-saharským Afričanům, zatímco starověcí Egypťané měli blíž k obyvatelům Blízkého východu.

Egypt je pro výzkum starověkých populací velmi slibným místem. Má dobře zdokumentovanou historii a díky jeho geografickému umístění jím procházelo mnoho populací z Evropy, Asie i Afriky. Pokroky v moderních metodách používaných při analýze DNA umožňují, aby vědci poznali genetickou historii celého lidstva.

3 minuty
Události: Čeští egyptologové převzali v Abúsíru dvě další hrobky
Zdroj: ČT24

DNA z egyptských mumií již byla odebrána dříve, ale doposud se nevědělo, jak spolehlivé bude analyzovat je – tedy jak dobře je vlastně DNA při mumifikaci uchována a co se z ní dá vyčíst. „Je dobré pohlížet na její zachovanost značně skepticky,“ potvrzuje Johannes Krause, jeden z hlavních autorů studie. „Horké klima v Egyptě, vysoká vlhkost vzduchu v hrobkách a chemikálie obsažené v řadě mumifikačních látek urychlují degradaci DNA.“ O to větším úspěchem je pokrok, jehož vědci v tomto případě dosáhli – otevírá dveře dalšímu možnému výzkumu v budoucnosti.

Vpády cizích armád se na DNA nepodepsaly

Vědci pro tuto práci vydanou v časopise Nature studovali pozůstatky 151 mumifikovaných osob z archeologického naleziště Abusir el-Meleq a z několika muzeí. Podařilo se jim získat mitochondriální DNA z 90 jedinců a celkovou DNA ze tří osob. Protože pocházely z doby mezi roky 1700 a 400 před naším letopočtem, mohli vědci sledovat, jak vypadal vliv různých populací, které zasahovaly do genetického vývoje Egypta. „Chtěli jsme otestovat, jestli události, jako byla třeba invaze Alexandra Makedonského do Egypta, měly nějaký dopad na genetiku starověkých Egypťanů,“ uvádí autoři studie.

Abusir el-Meleq
Zdroj: Nature

Z výsledků vyplývá, že starověcí Egypťané v místě výzkumu byli po genetické stránce nejbližší obyvatelům Levanty, tedy oblasti Východního Středomoří. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, Palestinská autonomie, Libanon, Jordánsko a Sýrie. Za 1300 let, tedy období, jaké vědci zkoumali, se místní populace v Abusir el-Melequ nijak zásadně nezměnila, všechny politické změny se v ní projevily jen minimálně. Data ukazují, že dnešní moderní Egypťané mají asi o 8 procent více DNA od obyvatel sub-saharské Afriky než od starověkých Egypťanů. Hlavní příčinou je zřejmě obchod s otroky z jihu, který nastal po ovládnutí Egypta arabskými dobyvateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 32 mminutami

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 3 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30
Načítání...