Vědci konečně odhalí muže, jimž nejvíc hrozí rakovina varlat

Existuje malá skupina mužů, kteří jsou nejvíce ohrožení rakovinou varlat. Nová studie popsala, jaké geny tyto muže spojují.

  • Česká republika obsadila 7. příčku ve výskytu rakoviny varlat na světě.

Mezinárodní vědecký tým popsal v odborném časopise Nature Genetics skupinu genů typických pro muže, kteří nejčastěji trpí rakovinou varlat. Objevili 19 nových genů, které doplňují dalších 25 již známých – dohromady tvoří dobře poznatelný vzorek. Pomocí něj se dají poznat muži, jimž hrozí rakovina varlat s čtrnáctkrát větší pravděpodobností než průměrnému muži.

Rakovina varlat je nejčastěji diagnostikovaná forma rakoviny u mladých mužů ve věku 20–40 let. Varlata tvoří součást mužského reprodukčního systému. Jsou odpovědná za produkci mužských hormonů (převážně testosteronu) a spermií. Rakovina varlat se projevuje abnormálním růstem nebo nádorem, který se rozvine v jednom nebo obou varlatech.
Přes 90 % výskytu rakoviny varlat se rozvíjí v zárodečných buňkách, které jsou odpovědné za produkci spermií. Sekundární rakovina varlat vzniká tím, že se rakovinné buňky rozšíří do varlat z jiných částí těla (metastáze). Tato forma rakoviny se nevyskytuje tak často jako jiné typy rakoviny varlat.

Nahrávám video
Reportáž: Vlastní imunita jako zbraň proti rakovině
Zdroj: ČT24

Příčiny rakoviny varlat jsou neznámé. Existují však možné faktory, které se mohou podílet na zvýšení rizika:

  • Rodinná anamnéza, např. u otce či bratra byla diagnostikována rakovina varlat.
  • Výskyt rakoviny varlat v minulosti.
  • Nesestouplá varlata při narození.
  • Downův syndrom je považován za rizikový faktor rakoviny varlat.
  • Neexistuje žádné přímé spojení mezi rakovinou varlat a poraněním varlat, natažením při sportu, horkými koupelemi nebo nošením upnutého oblečení.


Objev nové skupiny genů zvyšuje šance, že se tato choroba podaří včas odhalit, respektive díky ní lékaři rozpoznají, kterým skupinám mužů by měli doporučit detailnější sledování. Vědci to odhalili studiem DNA více než 7000 mužů s rakovinou varlat, jejichž geny srovnávali s 23 000 muži bez rakoviny varlat. Tak obrovský vzorek je podle autorů studie dostatečnou zárukou, že jsou data spolehlivá.

  • Výzkum, díky němuž studie vznikla, byl financován z hnutí Movember

Rakovina varlat je relativně dobře léčitelná. Rakovina varlat je typ rakoviny, který se dá léčit efektivně a lze jej vyléčit, pokud je včasně diagnostikován a léčen. Pokročilá stadia rakoviny varlat lze také léčit. Léčba zahrnuje:

  • Orchiektomie (chirurgické odstranění postižených varlat), provádí se v celkové anestezii.
  • Chemoterapie nebo léčba ozařováním. Často se předepisují po operaci. Cílem je vyléčit zbývající rakovinné buňky, které se jinak mohou šířit do dalších částí těla, např. lymfatických uzlin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 39 mminutami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 20 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...