Vědci konečně odhalí muže, jimž nejvíc hrozí rakovina varlat

Existuje malá skupina mužů, kteří jsou nejvíce ohrožení rakovinou varlat. Nová studie popsala, jaké geny tyto muže spojují.

  • Česká republika obsadila 7. příčku ve výskytu rakoviny varlat na světě.

Mezinárodní vědecký tým popsal v odborném časopise Nature Genetics skupinu genů typických pro muže, kteří nejčastěji trpí rakovinou varlat. Objevili 19 nových genů, které doplňují dalších 25 již známých – dohromady tvoří dobře poznatelný vzorek. Pomocí něj se dají poznat muži, jimž hrozí rakovina varlat s čtrnáctkrát větší pravděpodobností než průměrnému muži.

Rakovina varlat je nejčastěji diagnostikovaná forma rakoviny u mladých mužů ve věku 20–40 let. Varlata tvoří součást mužského reprodukčního systému. Jsou odpovědná za produkci mužských hormonů (převážně testosteronu) a spermií. Rakovina varlat se projevuje abnormálním růstem nebo nádorem, který se rozvine v jednom nebo obou varlatech.
Přes 90 % výskytu rakoviny varlat se rozvíjí v zárodečných buňkách, které jsou odpovědné za produkci spermií. Sekundární rakovina varlat vzniká tím, že se rakovinné buňky rozšíří do varlat z jiných částí těla (metastáze). Tato forma rakoviny se nevyskytuje tak často jako jiné typy rakoviny varlat.

Nahrávám video

Příčiny rakoviny varlat jsou neznámé. Existují však možné faktory, které se mohou podílet na zvýšení rizika:

  • Rodinná anamnéza, např. u otce či bratra byla diagnostikována rakovina varlat.
  • Výskyt rakoviny varlat v minulosti.
  • Nesestouplá varlata při narození.
  • Downův syndrom je považován za rizikový faktor rakoviny varlat.
  • Neexistuje žádné přímé spojení mezi rakovinou varlat a poraněním varlat, natažením při sportu, horkými koupelemi nebo nošením upnutého oblečení.


Objev nové skupiny genů zvyšuje šance, že se tato choroba podaří včas odhalit, respektive díky ní lékaři rozpoznají, kterým skupinám mužů by měli doporučit detailnější sledování. Vědci to odhalili studiem DNA více než 7000 mužů s rakovinou varlat, jejichž geny srovnávali s 23 000 muži bez rakoviny varlat. Tak obrovský vzorek je podle autorů studie dostatečnou zárukou, že jsou data spolehlivá.

  • Výzkum, díky němuž studie vznikla, byl financován z hnutí Movember

Rakovina varlat je relativně dobře léčitelná. Rakovina varlat je typ rakoviny, který se dá léčit efektivně a lze jej vyléčit, pokud je včasně diagnostikován a léčen. Pokročilá stadia rakoviny varlat lze také léčit. Léčba zahrnuje:

  • Orchiektomie (chirurgické odstranění postižených varlat), provádí se v celkové anestezii.
  • Chemoterapie nebo léčba ozařováním. Často se předepisují po operaci. Cílem je vyléčit zbývající rakovinné buňky, které se jinak mohou šířit do dalších částí těla, např. lymfatických uzlin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 13 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...