Ve věku 77 let zemřel Putinův gerontolog. Lidem sliboval, že se dožijí stovky

Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson, zemřel, informoval na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského gubernátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ vládce Kremlu Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužením aktivního života.

Vladimir Chavinson měl patentovaných 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů, tedy chemických sloučenin organického původu tvořených aminokyselinami. Za jeho vědecké úspěchy ho Putin v roce 2017 vyznamenal státním řádem za zvláštní zásluhy v medicíně.

Tehdy Chavinson – s odvoláním na bibli a na Guinnessovu knihu rekordů – vysvětloval petrohradskému portálu Fontanka, že lidský organismus se může s řádnou péčí bez problémů dožít 120 let a rozhodně minimálně sta let. „Vždyť Francouzka Jeanne Calmentová se dožila 122 let a Ruska Varvara Semenjakovová 117 let, a tak sto let je minimum“, tvrdil vědec.

Lékař v tomto rozhovoru sliboval Putinovi dalších „přinejmenším dvacet let“ aktivního života a označoval ho za vzor pro ostatní s „vynikajícím potenciálem“. Medicína by podle něj měla pomoci prodloužit život významných státních představitelů, protože podle Chavinsonova tvrzení není nikdo schopen nahradit zkušeného vůdce.

Kontroverzní výzkum

Právě objevné využití peptidů přineslo Chavinsonovi světovou proslulost, když s jejich pomocí zachraňoval zdraví likvidátorů havárie v Černobylské jaderné elektrárně. Pomáhal také lidem postiženým zemětřesením v Arménii v roce 1988 a dalším 112 milionům lidí po celém světě, tvrdí petrohradský gubernátor Oleg Ergašev v nekrologu.

Vědcova kariéra ale měla i kontroverznější aspekty – zejména fakt, že si řadu peptidů nechal patentovat. Peptidy jsou přitom přirozenou součástí organismů, takže by se vlastně patentovat dát neměly – s trochou nadsázky by si někdo podobně mohl nechat patentovat třeba jablko nebo palec.

Přinejmenším v posledních letech se Chavinson začal stále více přátelit s ruským režimem. Jeho institut byl podporován z oficiálních míst, vědec se také často stýkal s politiky Rusku blízkých zemí a celebritami, jež jsou s kremelským režimem spojené. Za tyto zásluhy byl oceněn Řádem míru, což je vyznamenání udělované právě za loajalitu režimu – mezi jeho laureáty patří v posledních letech například herec Steven Seagal, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nebo kosmonautka a poslankyně Valentina Těreškovová.

Chavinson a Gérard Depardieu
Zdroj: khavinson.info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...