Co důležitého se stalo na přelomu listopadu a prosince v české i světové vědě?
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v Česku i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
LED světla způsobila masivní světelné znečištění. Umírají kvůli němu ptáci, hmyz i lidé
LED světla měla způsobit energetickou revoluci – jejich popularita i účinnost ale místo toho vedou k masivnímu světelnému znečištění po celé planetě. A má to zásadní důsledky na zdraví lidí a zvířat.
Vědci nyní poprvé popsali, jak velké jsou změny, které LED světla přinesla. Ukázali to velice názorně na satelitních údajích, jež prokázaly, že noci na Zemi jsou stále jasnější: intenzita umělého osvětlení vzrostla mezi roky 2012 a 2016 o 2,2 procenta.
Další neúspěch. Z kosmodromu Vostočnyj odstartovala raketa, družice ale shořela v atmosféře
Z ruského kosmodromu Vostočnyj v úterý odstartovala raketa Sojuz-2.1b s meteorologickou družicí Meteor-M a 18 dalšími malými družicemi z různých států. Oznámila to ruská vesmírná agentura Roskosmos. Jde o druhý start v historii tohoto nového ruského kosmodromu.
Start se uskutečnil v 8:41 moskevského času a o deset minut později se od třetího stupně rakety oddělila část s hlavní družicí, vážící téměř tři tuny a určená pro globální předpovídání počasí po dobu pěti let.
S družicí Meteor-M se ale po startu nepodařilo navázat spojení. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z vesmírného průmyslu.
Rodiče dnes tráví s dětmi dvakrát víc času než před 50 lety. Až na Francii
Prakticky po celém vyspělém západním světě dnes rodiče tráví se svými potomky více času než před 50 lety. Potvrdil to výzkum vědců z University of California v Irvine.
Lidé si mnohdy rádi stěžují, že rodiče se svým dětem dnes nemají čas věnovat. Podle americké studie, která zkoumala chování rodičů v deseti západních zemích, je toto tvrzení nepravdivé – ve všech zemích s výjimkou Francie došlo za uplynulých 50 let k výraznému prodloužení času, který tráví matky i otcové se svými potomky.
Ještě zajímavějším poznatkem, který z této studie vyplývá, je, že nejvíce času se svými dětmi tráví ti nejvzdělanější lidé s velmi dobrými příjmy. A to přesto, že klasické ekonomické teorie naznačují, že vysoké příjmy by měly vést rodiče spíše k investicím do kvalitních pečovatelů o děti.
Česko a Slovensko jako genetická křižovatka: Vědci tu popsali čtyři různé populace vlků
Vlci z různých populací se potkávají na genetické křižovatce střední Evropy. Na našem území se objevují zástupci čtyř populací evropských vlků.
V časopise Diversity and Distributions vyšel článek týmu středoevropských vědců zaměřený na současnou populační strukturu vlka obecného v centru Evropy. Výsledky ukazují, že na tomto území dochází ke kontaktu několika populací, které jsou přizpůsobeny různým podmínkám prostředí. Studie poprvé prokázala pomocí genetických metod současnou přítomnost vlka i na území České republiky, v mnoha regionech často po staletích absence.
Čeští studenti vyrobili druhého nejlepšího konverzačního robota na světě
Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále prestižní soutěže The Alexa Prize. V té se utkali o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo.
Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 tisíc dolarů.
Pravěké ženy měly obrovskou sílu, dokazuje nový průzkum. Mění to pohled na jejich roli
Kosti staré 7 tisíc let prozrazují, že ženy, které tehdy žily, musely být výrazně silnější než dnešní špičkové sportovkyně. Prokázala to rozsáhlá analýza, která srovnávala kosti žen v minulosti a dnes.
O tom, jak vlastně naši předkové žili, toho víme relativně málo – z dob, kdy ještě neexistovaly písemné prameny, je extrémně těžké získat jakékoliv důkazy. Až doposud se vědci domnívali, že role pravěkých žen spočívala v méně náročné manuální práci; v podstatě se měly věnovat především starosti o děti, přípravě potravy a také výrobě a úpravě oblečení. Nový objev ale ukazuje, že minulost zřejmě vypadala poněkud jinak.
Čeští lékaři transplantovali pacientovi umělé srdce. Váží 800 gramů a je biokompatibilní
Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před deseti dny voperovali pacientovi umělé srdce. Původní orgán byl málo funkční a museli ho úplně odstranit. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2014 ve Francii, Česko je prozatím třetí zemí světa, která unikátní operaci provedla. Náklady nenese nemocnice, protože operace je součástí klinické studie.
Osmapadesátiletý pacient je podle lékařů v dobrém stavu a náhrada funguje bezchybně. Muž trpěl oboustranným srdečním selháním, posledních osm měsíců byl trvale připojený k podpůrným přístrojům a infuzím.
„Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantovaná dlouhodobá srdeční podpora,“ vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.
