Tohle je Cthulhu. Vědci rekonstruovali podobu tvora, který žil v oceánu před 430 miliony let

Výjimečně dobře zachovalá zkamenělina z Velké Británie pomohla paleontologům lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“. Tato fosilie vydržela v tak dobrém stavu, že ji nyní vědci využili pro vytvoření 3-D modelu.

Dokázali tak zobrazit unikátní druh zvířete. Pojmenovali ho Sollasina cthulhu, protože připomíná fiktivní stejnojmenné monstrum z hororů H. P. Lovecrafta. Výsledky publikovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tento tvor žil na Zemi před přibližně 430 miliony let. Na rozdíl od své literární předlohy to nebyl žádný obr, měřil pouhé tři centimetry. Na první pohled jsou nápadná jeho chapadla, pomocí nichž lapal potravu a také je využíval k pohybu na mořském dně.

Vizualizace Sollasina cthulhu
Zdroj: Imran Rahman

Fosilie byla nalezena v oblasti britského Herefordshiru. Oxfordští vědci ji studovali vrstvu po vrstvě, každou z nich vyfotografovali a výsledek vložili do počítače. Ze stovek takových snímků pak vytvořili digitální rekonstrukci – neboli virtuální fosilii.

Pohled do pravěku

Díky ní mohli relativně přesně popsat, jak se tento tvor pohyboval i jak se vyvíjeli dnešní sumýši a jejich příbuzní ze třídy ostnokožců. „Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura. Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ uvedl hlavní autor práce Imran Rahman.

Paleontologům digitální rekonstrukce prozradila, jak vypadal vývojový strom jim příbuzných organismů: naznačil, jak blízcí jsou si sumýši a mořské ježovky. „Provedli jsme množství analýz, abychom zjistili, jestli Sollasina byla příbuznější ježovkám nebo sumýšům. Pomáhá nám pochopit změny, ke kterým došlo v dobách rané evoluce této skupiny – což vedlo k jejich dnešní podobě, jak ji dobře známe,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Jeffrey Thompson.

Bizarní sumýši

Dnešní sumýši jsou typičtí protáhlým a měkkým tělem, vzhledově se tedy od Sollasiny značně liší. Nejsou to dravci, živí se jen filtrováním vody a získáváním živin z ní. Dodnes ale mají řadu bizarních znaků, které ukazují na jejich pradávný původ: například dýchají takzvanými vodními plícemi, které se nacházejí na jejich konečníku.

Jsou také vybaveni originálním způsobem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení, vyvrhují na útočníky své vnitřní orgány, které nepřítele oslepí, ochromí nebo rovnou zabijí. Sumýši jsou pochopitelně schopní si tyto orgány velmi rychle regenerovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...