Tohle je Cthulhu. Vědci rekonstruovali podobu tvora, který žil v oceánu před 430 miliony let

Výjimečně dobře zachovalá zkamenělina z Velké Británie pomohla paleontologům lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“. Tato fosilie vydržela v tak dobrém stavu, že ji nyní vědci využili pro vytvoření 3-D modelu.

Dokázali tak zobrazit unikátní druh zvířete. Pojmenovali ho Sollasina cthulhu, protože připomíná fiktivní stejnojmenné monstrum z hororů H. P. Lovecrafta. Výsledky publikovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tento tvor žil na Zemi před přibližně 430 miliony let. Na rozdíl od své literární předlohy to nebyl žádný obr, měřil pouhé tři centimetry. Na první pohled jsou nápadná jeho chapadla, pomocí nichž lapal potravu a také je využíval k pohybu na mořském dně.

Vizualizace Sollasina cthulhu
Zdroj: Imran Rahman

Fosilie byla nalezena v oblasti britského Herefordshiru. Oxfordští vědci ji studovali vrstvu po vrstvě, každou z nich vyfotografovali a výsledek vložili do počítače. Ze stovek takových snímků pak vytvořili digitální rekonstrukci – neboli virtuální fosilii.

Pohled do pravěku

Díky ní mohli relativně přesně popsat, jak se tento tvor pohyboval i jak se vyvíjeli dnešní sumýši a jejich příbuzní ze třídy ostnokožců. „Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura. Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ uvedl hlavní autor práce Imran Rahman.

Paleontologům digitální rekonstrukce prozradila, jak vypadal vývojový strom jim příbuzných organismů: naznačil, jak blízcí jsou si sumýši a mořské ježovky. „Provedli jsme množství analýz, abychom zjistili, jestli Sollasina byla příbuznější ježovkám nebo sumýšům. Pomáhá nám pochopit změny, ke kterým došlo v dobách rané evoluce této skupiny – což vedlo k jejich dnešní podobě, jak ji dobře známe,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Jeffrey Thompson.

Bizarní sumýši

Dnešní sumýši jsou typičtí protáhlým a měkkým tělem, vzhledově se tedy od Sollasiny značně liší. Nejsou to dravci, živí se jen filtrováním vody a získáváním živin z ní. Dodnes ale mají řadu bizarních znaků, které ukazují na jejich pradávný původ: například dýchají takzvanými vodními plícemi, které se nacházejí na jejich konečníku.

Jsou také vybaveni originálním způsobem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení, vyvrhují na útočníky své vnitřní orgány, které nepřítele oslepí, ochromí nebo rovnou zabijí. Sumýši jsou pochopitelně schopní si tyto orgány velmi rychle regenerovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 3 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 18 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 19 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 21 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
včera v 07:02

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
18. 2. 2026

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
18. 2. 2026
Načítání...