Letní počasí nabízí spoustu zajímavých meteorologických jevů. Jak se v nich vyznáte? Vědomosti prověří několik následujících otázek.
1. Noční svítící oblaka (NLC – Noctilucent Cloud) se vyskytují v období letního slunovratu:
a. v troposféře
b. v mezosféře
c. v ozonosféře
d. v cloudsféře
2. Oblak připomínající převalující se vlny na moři zviditelňuje takzvané Kelvin-Helmholzovy vlny. V novém Atlasu oblaků nese tato zvláštnost označení:
a. fluctus
b. vlnus
c. vibratus
d. fascinatus
3. Trvá-li odezva mezi bleskem a hromem tři sekundy, je od nás bouřka vzdálená:
a. sto metrů
b. jeden kilometr
c. deset kilometrů
d. sto kilometrů
4. Dvojitá duha vzniká v případě, že se sluneční světlo v kapce vody:
a. neodráží
b. odráží jednou
c. odráží dvakrát
d. odráží třikrát
5. Podle struktury připomínající letokruhy poznáme na kroupách:
a. kolik váží
b. kolikrát proletěla nahoru a dolů oblakem
c. kolik bylo v bouřkovém oblaku znečišťujících příměsí
d. kolik samostatných buněk měla bouřka
6. Ploché horní části bouřkového oblaku se říká:
a. kladívko
b. bubínek
c. šnek
d. kovadlina
7. Další zvláštnost, která se vyskytuje v souvislosti s bouřkovými mraky (ovšem ne výlučně), se označuje jako mamma neboli mammatus. Na spodní hranici oblaku označuje místa, kde dochází ke vzniku:
a. krup
b. blesků
c. ozonu
d. sestupných proudů
8. Vějíř slunečních paprsků, které se vytvoří za oblakem, mívá různé tvary a barvy. Někdy se objeví i jakýsi tmavý obrys mraku, který připomíná jeho stín na jinak modré obloze. Jedná se o takzvaný:
a. Kvrdlalův jev
b. Tyndallův jev
c. solární jev
d. kumulový jev
Autoři fotografií jsou pravidelní přispěvatelé na Facebook počasí ČT.
