Taťána Míková: Rýsují se dvě až tři ochlazení, únor má být ale zase nadprůměrně teplý

Čekají nás prázdniny na blátě? V půlce zimy to vypadá, že ta letošní se zařadí mezi nejteplejší v dějinách. A ani únor na tom zřejmě příliš nezmění.

Je tu polovina meteorologické zimy a její průběh je zatím docela mírný. Prosincová průměrná teplota za celé Česko byla o 2,8 °C vyšší než normál za roky 1981 až 2010. Nad průměrem také zůstává naprostá většina lednových dní.

Předpovědi se loni až vzácně shodovaly na tom, že zima ve střední Evropě bude mírná s převládajícím vyšším tlakem vzduchu. Kupodivu výsledky vyšly podobné podle různých klimatických center v průběhu všech podzimních výpočtů. Znamená to, že už se zimy letos v Česku nedočkáme?

Ne tak úplně. V příštích dvou týdnech se před námi rýsují dvě nebo tři ochlazení, která by nám mohla aspoň na pár dní připomenout, jak má středoevropská zima vypadat; na horách pár centimetrů nového sněhu, v nížinách ráno mráz, odpoledne teploty jen kousek nad nulou:

Výhled na další dny
Zdroj: ČT24

Jenže už na únor meteorologická centra slibují zase nadprůměrně teplo:

Výhled na únor
Zdroj: NOAA

Podle předpovědi má tedy letošní zima našlápnuto na některou z nejvyšších příček v teplotním žebříčku. Mohla by se zařadit mezi první tři nejteplejší zimy posledních padesáti let.

V tabulce je odchylka zimní teploty od normálu v 15 nejteplejších zimách od roku 1961:

Odchylka od normálu v patnácti nejteplejších zimách od roku 1961 (ve °C)
Zdroj: ČHMÚ

Při porovnání s nejdelší řadou měření v pražském Klementinu jsou první dvě zimy nejteplejší i tam, a to za celých 244 let měření.

Existuje spojení mezi zimou a sněhem?

Teplá zima ale zdaleka neznamená automaticky málo sněhu na horách. I když obě nejteplejší zimy měly v prosinci a částečně i v lednu na horách sněhu opravdu málo, na konci ledna 2007 nasněžilo a o prázdninách bylo i přírodního sněhu na lyžování dost. To zima 2015/16 byla na sníh chudší a v níže položených střediscích se nelyžovalo ani tam, kde měli děla na umělý sníh – při vysokých teplotách totiž nemělo smysl je pouštět.

Jestli se letošní prázdniny budou víc podobat roku 2007, nebo 2015 zatím těžko soudit. Hned o nejbližším víkendu si ovšem hory mohou polepšit o 5 až 15 centimetrů nového sněhu. Nejvíc zřejmě v Beskydech, kde by mohlo napadnout i přes čtvrt metru. A že je to opravdu potřeba, ukazuje i mapa výšky přírodního sněhu na stanicích:

Výška sněhu v ČR
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby nerostou a letos už ani neporostou, situace je nejhorší za roky, říká mykolog

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti upozornil, že houby nerostou a letos už ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.
před 24 mminutami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 1 hhodinou

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 3 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 16 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 22 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.