Sucho, které se v posledních zhruba pěti letech projevuje v Česku, se už podle dendrochronologa Josefa Kyncla projevilo i na letokruzích stromů. Jsou užší, což znamená, že stromy mají menší přírůstky.
„Sucho v posledních pěti letech je pozorovatelné i na letokruzích stromů. Jsou užší, a to nikoliv kvůli oteplování, ale právě kvůli suchu. Výrazné je to například v doubravách na jižní Moravě, pozorovatelné je to však i jinde,“ říká Kyncl. Například u borovic jsou letokruhy podle něj užší asi o pětinu oproti stavu před deseti lety.
Problémem je podle Kyncla především podstatné snížení hladiny spodní vody. „Trpět tím začíná i borovice, což je strom rezistentní proti suchu. Má hluboké kořeny, vodu si v hloubce obvykle dokáže najít, ale pokles hladiny spodní vody je tak výrazný, že tím začíná trpět i tento strom,“ uvedl.
Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější.
Zkoumá například duby v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stékají Dyje, Morava a Kyjovka. Analyzuje vzorky dřeva získané vrtáním. Kromě stáří stromů je z nich možné určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu.
- Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit například stáří stromu, což využívají historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče.
Bylo už hůř
Kynclovy závěry potrzují také závěry velké mezinárodní studie zveřejněné loni na jaře, na níž se podíleli i čeští vědci. Mezinárodní tým v ní prozkoumal data pocházející ze stromů z celé Evropy.
Výzkumníci zmapovali vývoj za posledních tisíc let a ukázalo se, že sucha z poslední doby nejsou zdaleka těmi nejhoršími. Výrazná sucha byla po roce 1000, další po roce 1400 a pak v první polovině 19. století.
