V loňském roce ukončila sonda Cassini svou 20letou misi tím, že se plánovaně zřítila do atmosféry Saturnu. Až teď ale vědci z odeslaných dat zanalyzovali, co sonda během svých posledních okamžiků viděla.
Jednou z největších záhad Saturnu bylo dlouhá léta jeho magnetické pole. Cassini ho sice měřila, ale výsledkem je, že je teď snad ještě větší tajenkou.
Přístroje totiž odhalily, že má Saturn radiační pás, který funguje jako elektrický proud uvězněný mezi Saturnem a jeho prstenci. Když sonda prolétala magnetosférou planety, dokázala navíc nahrát rádiové emise, které planeta vydává. Až je vědci pochopí, mohlo by to pomoci například při pátrání po exo-planetách, které mají podobné rádiové emise.
Cassini odhalila, že z prstenců prší koktejl organických sloučenin
Jinak ale tato mise přinesla i odpovědi na některé otázky. Astronomové to popsali v odborném časopise Science. Už v 80. letech dvacátého století pozorovala sonda Voyager, že z prstenců Saturnu „prší“ na planetu hmota – a v atmosféře to pak způsobuje změny. Ale až přístroje na Cassini dokázaly potvrdit, že se to opravdu děje a co se vlastně děje.
A je to ještě zajímavější, než vědci doufali: z prstenců totiž dolů k planetě prší složitý chemický koktejl organických sloučenin, které se dostávají až do horních vrstev atmosféry Saturnu. Přitom prstenec D, z něhož tyto látky pocházejí, se skládá z vody, metanu, amoniaku, oxidu uhelnatého, molekulárního dusíku a oxidu uhličitého.
Přístroje na Cassini jsou sice navržené tak, aby sledovaly plyny – déšť z pásů byl ale tak intenzivní, že neměly problém ho měřit. Astronomové odhadují, že každou sekundu takto spadne na Saturn asi 10 tun hmoty z prstenců. Že bude tato hmota složená z vody v podobě ledu, vědci čekali, ale organické látky jsou pro ně překvapením.
Tento objev má podle expertů z NASA velký význam pro poznání toho, jak vznikly Saturnovy prstence a jak vypadá interakce mezi nimi. Obrovské množství hmoty, kterou prstenec D ztrácí, musí být neustále doplňováno. O to se s největší pravděpodobností stará prstenec C. Celý tento proces musí mít zřejmě také dopad na proměny atmosféry planety, ale vědcům zatím není úplně jasné, jaké.
