Vědci už desítky let zuřivě diskutují o tom, který z ptáků byl největším opeřencem v historii naší planety. O tento pomyslný titul soupeřilo až 15 druhů – nyní odborníci dospěli k tomu, že vítězem je osmisetkilový vyhynulý ptačí obr z ostrova Madagaskar.
Seznamte se s Titánem vorombe. Byl to největší pták, co žil na Zemi. Vážil jako čtyři pštrosi
Měřil přes tři metry a nejmohutnější jedinci mohli vážit kolem osmi set kilogramů – pro srovnání ti největší pštrosi mají hmotnost kolem 150 kilogramů. Vorombe titan, jak se tvor jmenoval, získal titul největšího ptáka světa rozhodnutím Zoological Society of London. Své zdůvodnění popsali v odborném časopise Royal Society Open Science.
Vědečtí popularizátoři přezdívají obřím nelétavým tvorům „sloní ptáci“. V historii naší planety jich existovalo několik druhů, patnáct z nich bylo ale opravdu obřích. Mnohdy se z nich ale dochovaly jen zlomky kostí, takže je nesmírně těžké popsat, jak přesně tento pták vypadal – a tedy, jak byl velký a těžký. Britský paleontolog James Hansford se proto rozhodl, že prozkoumá všechny existující pozůstatky a určí vítěze.
Kosti Titána vorombe
Analyzoval stovky kostí, které jsou uložené v muzeích celého světa. Nejenže tak prozkoumal jejich rozměry, ale poprvé i vzájemné vztahy v čeledi Aepyornidae. Dlouho byl za vůbec největšího považován Aepyornis maximus, ale roku 1894 popsal jeden britský vědec ještě většího nelétavého ptáka: dostal jméno Aepyornis titan. Jenže paleontologové často namítali, že nejde o samostatný druh, nýbrž jen o výjimečně velký exemplář Aepyornise maxima.
Teprve nový Hansfordův výzkum potvrdil, že rozměry i struktura kostí tohoto tvora jsou natolik specifické, že se musí jednat o samostatný druh. Dostal nyní také nové jméno: Vorombe titan.
Sloní ptáci byli největšími tvory madagaskarské megafauny a současně jedním z nejdůležitějších zvířat v evoluci tohoto ostrova. Dokonce víc než lemuři. Měli totiž díky svým rozměrům enormně velký dopad na širší ekosystém této oblasti: kontrolovali vegetaci, šířili biomasu a když vyměšovali, šířili i semena rostlin po celém ostrově. „Madagaskar vymizením těchto ptáků dodnes trpí,“ tvrdí Hansford.
Poznání minulosti pomůže budoucnosti
Objev má význam pro lepší pochopení ekologických pravidel, jimiž se vývoj na téměř uzavřeném biotopu izolovaného ostrova řídil. „Pochopení dějin ztráty biodiverzity je klíčové pro to, abychom dokázali zachraňovat zvířata, která vymírají v současnosti,“ dodává vědec.
Obří ptáci z ostrova zmizeli v době, kdy se tam dostali poprvé lidé – většina vědců věří, že kontakt s člověkem byl pro nelétavé obry smrtící.