Proč vorvani páchají sebevraždy? Vědci našli souvislost s polární září

Zásadní roli v hromadném umírání vorvaňů mohou hrát silné sluneční bouře, které jsou zodpovědné za polární záře.

Narušení geomagnetického pole Země, které způsobují solární bouře, mohou zmást orientační smysl kytovců, tvrdí vědci v nové studii. Pro lidi se tyto bouře projevují především jako krásné polární záře, pro kytovce ale zřejmě mohou způsobit ztrátu orientace, které vede k tomu, že se vrhnou na pevninu – kde pak zahynou.

Skupina mořských biologů studovala, proč na začátku roku 2016 zahynula velká skupina 29 vorvaňů v Severním moři. Jde o smrt značně záhadnou – pitvy totiž prokázaly, že většina zvířat z uhynulé skupiny byla zcela zdravá, dobře živená a žádné netrpělo nějakou nemocí.

Na toto úmrtí zaměřilo svou pozornost více vědeckých skupin, teorií se vyrojilo mnoho – od otravy potravou nebo lidmi vyrobenou chemikálií až po klimatickou změnu, která mohla změnit trasy ryb, jimiž se vorvani živí. Nová práce se zaměřila na vysvětlení fyzikální, vyšla v odborném časopise International Journal of Astrobiology.

Vorvani normálně žijí v hlubokých středně teplých vodách po celém světě. Mnoho skupin se vyskytuje v okolí Azorských ostrovů ve východním Atlantiku. Když dosáhnou věku mezi 10–15 lety, mladí samci zamíří severně do oblasti kolem pólu, kam je lákají obří hejna hlavonožců, jimiž se živí. Jejich cesta je vede podél pobřeží Velké Británie a Irska, normálně se vracejí stejnou cestou. Jenže roku 2016 během jediného měsíce byli nalezení vorvani mrtví na pobřeží Německa, Nizozemí, Anglie a Francie.

Vědci vědí, že se vorvani orientují pomocí geomagnetického pole Země. Toto pole není všude na planetě stejné; jeho síla se na různých místech planety liší a podle těchto anomálií se zřejmě vorvani orientují.

Hlavním autorem práce je německý vědec Klaus Vanselow z univerzity v Kielu. Podle jeho výpočtů narušily silné sluneční bouře v prosinci 2015 magnetické pole natolik, že se tyto virtuální mapy staly pro vorvaně matoucí – řídili se něčím, co ve skutečnosti vypadalo úplně jinak. Vlastně to vypadalo, jako by se nějaký lidský turista orientoval podle špatně zakreslené mapy, která ho místo k hospůdce zavedla do propasti.

Sluneční bouře obsahují velké množství nabitých částic a radiace – když zasáhnou horní vrstvy pozemské atmosféry, jejich reakce s ní vyvolá spektakulární podívanou, polární záři nad Arktidou. Nejsilnější bouře ale mohou poškodit i satelity na oběžné dráze a některé další komunikační systémy.

Bouře a kytovci

Už řadu let mají vědci důkazy, že tyto bouře mají vliv na orientační smysl ptáků a včel, nyní chtěli prozkoumat dopad na vorvaně. Souvislost mezi lednovým úhynem vorvaňů a prosincovými bouřemi je více než nápadná. Vědci proto studovali výskyt polárních září v oblasti Shetlandských ostrovů – popsali, že tam bylo magnetické pole narušené v oblasti nejméně 460 kilometrů, tedy mezi Shetlandy a Norskem.

Právě tato anomálie mohla způsobit, že se vorvani vydali špatným směrem. Normálně vidí oblast jako „hornatou“ a vyvýšenou, ale solární bouře ji „zneviditelnila“. „Kde jsou vidět polární záře, tam dochází k největšímu množství narušení geomagnetického pole,“ vysvětlil Dr. Vanselow.

Jde zatím pouze o hypotézu, ale je natolik zajímavá a pravděpodobná, že se jí zabývá i americká kosmická agentura NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 1 hhodinou

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 3 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 6 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 11 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 21 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.