Pomoci s hodnocením přírodních rizik ve vysokých horách může studie, kterou vypracoval mezinárodní vědecký tým s přispěním odborníků z české Akademie věd (AV ČR). Manuál se zaměřuje na nebezpečí spojená s horskými ledovci a oblastmi s trvale zmrzlou půdou. V takových místech mohou klimatické změny vyvolat sesuvy půdy či spustit skalní laviny, které vedou ke vzniku povodní.
Studie vedená vědci z Curyšské univerzity má přispět k ochraně majetku a životů obyvatel světových velehor, například Alp. „Připravený manuál nabízí státním úřadům i soukromým společnostem přehled nejnovějších poznatků a osvědčených postupů pro popis, mapování a modelování potenciálně nebezpečných procesů ve velehorách,“ popsal Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Podle Klimeše mohou být postupy z manuálu použity v nejrůznějších částech světa, včetně rozvojových zemích. Právě jejich obyvatelé jsou přírodními katastrofami ohroženi nejvíce.
Češi v Andách
Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR využili při práci na dokumentu poznatky získané výzkumem v peruánských Andách, jenž provádějí od roku 2003 s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Zaměřují se v něm zejména na problematiku sesouvání morénových hrází vysokohorských jezer, jež může vést k přelití hráze nebo k jejímu protržení, a tím ke vzniku nebezpečných záplav,“ uvedl ředitel ústavu Josef Stemberk. Připomněl, že sesuvy svahů či zřícení skal se netýkají jen velehor. Vyskytují se i v České republice, například v Hřensku a okolí.
Čeští vědci se dostali do vesničky Rampac Grande nedaleko nejvyšší peruánské hory Huascarán poté, co ji postihly v roce 2009 katastrofické sesuvy půdy. Šlo o experty z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kteří obyvatelům pomáhali hledat bezpečné lokality k rozvoji vesnice a zároveň upozorňovali na místa, jimž by se místní měli raději vyhnout.
Češi ale mají s jihoamerickými sesuvy mnohem více zkušeností, již před několika lety se tým v čele s dr. Janem Klimešem dostal k projektu, v jehož rámci hodnotil nebezpečí sesuvů a povodní z ledovcových jezer v Cordillera Blanca – tropickém pohoří s největším pokrytím ledovci na světě.
Vytvořené mapy, které vznikají s pomocí nových metod hodnocení satelitních snímků, popisují pro každou domácnost v závislosti na jejím umístění v deformovaném svahu míru závažnosti situace, doporučují opatření k rychlé reakci v rizikových obdobích a pro provinční vládu představují důležitý podklad k územnímu plánování.
Z prostředků malého lokálního rozvojového projektu byl pořízen přesný měřicí přístroj extenzometr, vznikly kontrolní body a kovovými cedulemi v terénu byly označeny bezpečné zóny a evakuační cesty.
