Prachové částice, které vznikají mimo jiné při spalování uhlí v nekvalitních kotlích v domácnostech, se zvenku snadno dostávají do budov i přes zavřená plastová okna. Dovnitř proudí až 60 procent znečištění.
Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří měřili koncentraci škodlivin na různých místech Česka.
Velmi špatná bývá situace v údolích, kde jsou sídla s malým počtem plynových kotlů a kde se tvoří inverze – jako příklad odborníci uvádějí Švermov u Kladna. Podle Jana Hovorky z univerzitní laboratoře pro studium kvality ovzduší se ukázalo, že k „zamoření“ vzduchu v obci stačí osm až deset kotlů, ve kterých se špatně topí. Měření prováděná v různých výškách s pomocí řiditelné vzducholodi ukázala, že za inverze zůstávají škodliviny ve výšce do 70 metrů nad zemí.
„Koncentrace aerosolových částic menších než 10μm (tzv. PM10 ) překračují v mnoha obcích pětinásobně smogovou situaci, v místech přímo dotčených kouřem z nekvalitního topeniště jsou limity běžně překračovány až čtyřicetkrát. Simultánní měření venkovních a interiérových
koncentrací pak prokázala, že ani zavřená plastová okna člověka před škodlivinami neuchrání. Kolem 60 procent venkovního znečištění se s jistým zpožděním dovnitř budovy dostane,“ upozornil Hovorka.
Za den prodýchá člověk v průměru 20 kilogramů vzduchu. „Tkáň plic je k absorbování škodlivin a jejich předávání do krevního řečiště ve srovnání například s trávicím traktem velmi náchylná,“ uvedla fakulta v tiskové zprávě. Škodliviny se podle Hovorky navíc hromadí v těle a jejich následky se mohou projevit i s velkým časovým odstupem. Starší studie prokázaly, že na zdraví nejmladší generace má vliv znečištění, v jakém žila generace jejích prarodičů.
Málo měřicích stanic
Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně. Je do něj zapojeno 14 evropských zemí, vedou ho odborníci z Univerzity Karlovy a ze společnosti Science In a spolupracuje na něm ministerstvo životního prostředí.
Jan Hovorka řekl, že nejprve chtějí odborníci z podunajského regionu vyzkoušet, jak co nejlépe měřit znečištění z lokálních topenišť, poté hodlají podat velký projekt směřující ke zlepšení ovzduší.
Zjišťovat znečištění z kotlů v domácnostech není snadné, síť měřicích stanic k tomu není dostatečně hustá. „Může to být přísně lokální. Existují místa, která jsou velmi nabohacená o škodliviny i v malých obcích. Nedají se zjistit jinak, než že člověk vezme na záda batoh s měřicím přístrojem, opakovaně projde obcí, měří a zároveň si zaznamenává polohu,“ vysvětlil Hovorka.
Podrobné zmapování lokálního znečištění považují odborníci za předpoklad k nalezení řešení. Podle Petra Mareše ze Science In mají získaná data podnítit celospolečenskou diskusi. „Projekt nabídne pomoc obcím a neziskovým organizacím a zároveň bude podporovat sdílení dobré praxe ve smyslu technologických řešení i legislativy,“ uvedl.
Projekt souvisí s činností expertního sdružení pro kvalitu ovzduší v podunajském regionu, které funguje při Evropské komisi. Z Česka s ním spolupracuje také České vysoké učení technické, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR nebo Technická univerzita v Ostravě.
