Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby

Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.

Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.

„Víme, že ovce dokáží rozeznávat své majitele, ale i tak nás jejich výsledky oslnily,“ uvedla Jenny Mortonová, profesorka neurobiologie, která na univerzitě tento výzkum vedla. „Rozeznávání tváří je velmi sofistikovaný proces, ale ovce mají dost velké mozky a dokáží jejich kapacitu využít, aby rozeznávaly individuality mezi ovcemi i lidmi.“

Tento výzkum je velmi významný nejen kvůli poznání ovcí, ale také pro různé aplikace v oboru umělých inteligencí. Právě rozpoznávání nejrůznějších tvarů je jeden z nejčastějších úkolů, pro něž mohou být trénovány – veškeré poznatky o tom, jak vypadá učení se takové dovednosti, jsou dnes pro programátory nesmírně cenné – a také ceněné.

Jak úspěšné jsou ovce

Vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science popsali, že pokud byly celebrity na fotografiích zobrazené zepředu, uspěly ovce v osmdesáti procentech případů, pokud ale byly zobrazené z profilu, klesla jejich úspěšnost na 67 procent.

Pokud měly ovce rozeznat na fotkách obličeje lidí, kteří se o ně starají, uspěly v tom automaticky, ani nepotřebovaly nějaký speciální trénink.

Již roku 2006 vznikla ve spolupráci neurovědců a genetiků v Austrálii ovce s mutací, která způsobuje Huntingtonovu chorobu. Některá z těchto zvířat teď na Cambridgi koupili a doufají, že na tomto experimentu budou moci testovat účinnost nových léků, které by mohly tento zdravotní problém napravit.

  • Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí sedm ze sta tisíc lidí.

Dá se tak totiž velmi snadno měřit rozdíl mezi ovcí, pokud lék zabere, oproti ovci, u níž léčivá látka nefunguje. Tato nemoc totiž postihuje více různých oblastí mozku, takže se jen obtížně sleduje na přístrojích. Testy na ovcích by mohly s analýzou léčiv výrazně pomoci – je totiž možné sledovat, jak se projevují změny, které při této chorobě v mozku vznikají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...