Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby

Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.

Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.

„Víme, že ovce dokáží rozeznávat své majitele, ale i tak nás jejich výsledky oslnily,“ uvedla Jenny Mortonová, profesorka neurobiologie, která na univerzitě tento výzkum vedla. „Rozeznávání tváří je velmi sofistikovaný proces, ale ovce mají dost velké mozky a dokáží jejich kapacitu využít, aby rozeznávaly individuality mezi ovcemi i lidmi.“

Tento výzkum je velmi významný nejen kvůli poznání ovcí, ale také pro různé aplikace v oboru umělých inteligencí. Právě rozpoznávání nejrůznějších tvarů je jeden z nejčastějších úkolů, pro něž mohou být trénovány – veškeré poznatky o tom, jak vypadá učení se takové dovednosti, jsou dnes pro programátory nesmírně cenné – a také ceněné.

Jak úspěšné jsou ovce

Vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science popsali, že pokud byly celebrity na fotografiích zobrazené zepředu, uspěly ovce v osmdesáti procentech případů, pokud ale byly zobrazené z profilu, klesla jejich úspěšnost na 67 procent.

Pokud měly ovce rozeznat na fotkách obličeje lidí, kteří se o ně starají, uspěly v tom automaticky, ani nepotřebovaly nějaký speciální trénink.

Již roku 2006 vznikla ve spolupráci neurovědců a genetiků v Austrálii ovce s mutací, která způsobuje Huntingtonovu chorobu. Některá z těchto zvířat teď na Cambridgi koupili a doufají, že na tomto experimentu budou moci testovat účinnost nových léků, které by mohly tento zdravotní problém napravit.

  • Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí sedm ze sta tisíc lidí.

Dá se tak totiž velmi snadno měřit rozdíl mezi ovcí, pokud lék zabere, oproti ovci, u níž léčivá látka nefunguje. Tato nemoc totiž postihuje více různých oblastí mozku, takže se jen obtížně sleduje na přístrojích. Testy na ovcích by mohly s analýzou léčiv výrazně pomoci – je totiž možné sledovat, jak se projevují změny, které při této chorobě v mozku vznikají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 8 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 9 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 10 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 12 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.