Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby

Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.

Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.

„Víme, že ovce dokáží rozeznávat své majitele, ale i tak nás jejich výsledky oslnily,“ uvedla Jenny Mortonová, profesorka neurobiologie, která na univerzitě tento výzkum vedla. „Rozeznávání tváří je velmi sofistikovaný proces, ale ovce mají dost velké mozky a dokáží jejich kapacitu využít, aby rozeznávaly individuality mezi ovcemi i lidmi.“

Tento výzkum je velmi významný nejen kvůli poznání ovcí, ale také pro různé aplikace v oboru umělých inteligencí. Právě rozpoznávání nejrůznějších tvarů je jeden z nejčastějších úkolů, pro něž mohou být trénovány – veškeré poznatky o tom, jak vypadá učení se takové dovednosti, jsou dnes pro programátory nesmírně cenné – a také ceněné.

Jak úspěšné jsou ovce

Vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science popsali, že pokud byly celebrity na fotografiích zobrazené zepředu, uspěly ovce v osmdesáti procentech případů, pokud ale byly zobrazené z profilu, klesla jejich úspěšnost na 67 procent.

Pokud měly ovce rozeznat na fotkách obličeje lidí, kteří se o ně starají, uspěly v tom automaticky, ani nepotřebovaly nějaký speciální trénink.

Již roku 2006 vznikla ve spolupráci neurovědců a genetiků v Austrálii ovce s mutací, která způsobuje Huntingtonovu chorobu. Některá z těchto zvířat teď na Cambridgi koupili a doufají, že na tomto experimentu budou moci testovat účinnost nových léků, které by mohly tento zdravotní problém napravit.

  • Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí sedm ze sta tisíc lidí.

Dá se tak totiž velmi snadno měřit rozdíl mezi ovcí, pokud lék zabere, oproti ovci, u níž léčivá látka nefunguje. Tato nemoc totiž postihuje více různých oblastí mozku, takže se jen obtížně sleduje na přístrojích. Testy na ovcích by mohly s analýzou léčiv výrazně pomoci – je totiž možné sledovat, jak se projevují změny, které při této chorobě v mozku vznikají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 12 mminutami

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 4 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.