Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby

Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.

Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.

„Víme, že ovce dokáží rozeznávat své majitele, ale i tak nás jejich výsledky oslnily,“ uvedla Jenny Mortonová, profesorka neurobiologie, která na univerzitě tento výzkum vedla. „Rozeznávání tváří je velmi sofistikovaný proces, ale ovce mají dost velké mozky a dokáží jejich kapacitu využít, aby rozeznávaly individuality mezi ovcemi i lidmi.“

Tento výzkum je velmi významný nejen kvůli poznání ovcí, ale také pro různé aplikace v oboru umělých inteligencí. Právě rozpoznávání nejrůznějších tvarů je jeden z nejčastějších úkolů, pro něž mohou být trénovány – veškeré poznatky o tom, jak vypadá učení se takové dovednosti, jsou dnes pro programátory nesmírně cenné – a také ceněné.

Jak úspěšné jsou ovce

Vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science popsali, že pokud byly celebrity na fotografiích zobrazené zepředu, uspěly ovce v osmdesáti procentech případů, pokud ale byly zobrazené z profilu, klesla jejich úspěšnost na 67 procent.

Pokud měly ovce rozeznat na fotkách obličeje lidí, kteří se o ně starají, uspěly v tom automaticky, ani nepotřebovaly nějaký speciální trénink.

Již roku 2006 vznikla ve spolupráci neurovědců a genetiků v Austrálii ovce s mutací, která způsobuje Huntingtonovu chorobu. Některá z těchto zvířat teď na Cambridgi koupili a doufají, že na tomto experimentu budou moci testovat účinnost nových léků, které by mohly tento zdravotní problém napravit.

  • Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí sedm ze sta tisíc lidí.

Dá se tak totiž velmi snadno měřit rozdíl mezi ovcí, pokud lék zabere, oproti ovci, u níž léčivá látka nefunguje. Tato nemoc totiž postihuje více různých oblastí mozku, takže se jen obtížně sleduje na přístrojích. Testy na ovcích by mohly s analýzou léčiv výrazně pomoci – je totiž možné sledovat, jak se projevují změny, které při této chorobě v mozku vznikají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...