Ochránci zvířat museli pozabíjet desítky velryb, zvířata uvázla na novozélandských plážích

O víkendu uvázlo na pláži v jižní části Nového Zélandu 145 kulohlavců, asi šest metrů dlouhých kytovců. Všechna zvířata zemřela – polovina umřela sama, druhá musela být utracena.

Dvě skupiny kulohlavců uvázly nedaleko od sebe; na plážích ostrova Stewart Island, přičemž obě místa jsou od sebe dva kilometry. Náhodou je objevil muž, který se procházel po pláži Mason Bay.

Když na místo dorazili novozélandští experti, bylo už pozdě; část zvířat už zahynula, další část nebylo možné zachránit.

Možnost dostat do moře desítky zvířat vážících několik tun byla nulová: proto je museli ochránci zvířat zabít, aby je ušetřili dalšího trápení. „Bohužel, pravděpodobnost záchrany byla extrémně nízká,“ uvedl Ren Leppens z místí agentury pro ochranu přírody v tiskové zprávě.

„Odlehlé místo, nedostatek lidí v blízkosti a špatný zdravotní stav velryb znamenaly, že nejlidštějším, co jsme mohli udělat, byla eutanazie,“ dodal. „Bylo to ale srdcervoucí rozhodnutí.“

Podle tiskové zprávy agentury nejsou uváznutí mořských kytovců na novozélandských plážích nic výjimečného, každoročně dojde k přibližně pětaosmdesáti případům. V drtivé většině se ale jedná o případy, kdy se to stane jen jednotlivým zvířatům, nikoliv celým skupinám.

Proč velryby umírají na plážích?

Vědci dodnes zcela přesně netuší, proč vlastně k podobným událostem dochází. Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uváznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd přes ztrátu orientace až po otravu.

Někdy jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvázlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany.

Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Další příklady

O uplynulém víkendu došlo navíc i k dalším podobným incidentům, při nichž umírali mořští kytovci. V severní části Severního ostrova uvízlo 12 kogií, necelé tři metry dlouhých příbuzných vorvaňů. Čtyři z nich už zemřely, na záchraně dalších osmi se pracuje. Na jiné pláži Severního ostrova zase zemřel dospělý patnáctimetrový vorvaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 9 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...