Ochránci zvířat museli pozabíjet desítky velryb, zvířata uvázla na novozélandských plážích

O víkendu uvázlo na pláži v jižní části Nového Zélandu 145 kulohlavců, asi šest metrů dlouhých kytovců. Všechna zvířata zemřela – polovina umřela sama, druhá musela být utracena.

Dvě skupiny kulohlavců uvázly nedaleko od sebe; na plážích ostrova Stewart Island, přičemž obě místa jsou od sebe dva kilometry. Náhodou je objevil muž, který se procházel po pláži Mason Bay.

Když na místo dorazili novozélandští experti, bylo už pozdě; část zvířat už zahynula, další část nebylo možné zachránit.

Možnost dostat do moře desítky zvířat vážících několik tun byla nulová: proto je museli ochránci zvířat zabít, aby je ušetřili dalšího trápení. „Bohužel, pravděpodobnost záchrany byla extrémně nízká,“ uvedl Ren Leppens z místí agentury pro ochranu přírody v tiskové zprávě.

„Odlehlé místo, nedostatek lidí v blízkosti a špatný zdravotní stav velryb znamenaly, že nejlidštějším, co jsme mohli udělat, byla eutanazie,“ dodal. „Bylo to ale srdcervoucí rozhodnutí.“

Podle tiskové zprávy agentury nejsou uváznutí mořských kytovců na novozélandských plážích nic výjimečného, každoročně dojde k přibližně pětaosmdesáti případům. V drtivé většině se ale jedná o případy, kdy se to stane jen jednotlivým zvířatům, nikoliv celým skupinám.

Proč velryby umírají na plážích?

Vědci dodnes zcela přesně netuší, proč vlastně k podobným událostem dochází. Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uváznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd přes ztrátu orientace až po otravu.

Někdy jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvázlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany.

Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Další příklady

O uplynulém víkendu došlo navíc i k dalším podobným incidentům, při nichž umírali mořští kytovci. V severní části Severního ostrova uvízlo 12 kogií, necelé tři metry dlouhých příbuzných vorvaňů. Čtyři z nich už zemřely, na záchraně dalších osmi se pracuje. Na jiné pláži Severního ostrova zase zemřel dospělý patnáctimetrový vorvaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.
před 1 hhodinou

„Nultý den“ se blíží. Zoufalí Íránci se modlí a osévají mraky

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.
před 3 hhodinami

Listopadový sníh není až taková rarita. Ve městech bývaly i desítky centimetrů

V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.
před 20 hhodinami

Archeologové v Budapešti odhalili sarkofág z antického Říma

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.
před 21 hhodinami

Olomoučtí vědci vymysleli levný filtr, který z vody odstraní bakterie i těžké kovy

Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány znamenat zlom v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích i oblastech zasažených katastrofami.
před 21 hhodinami

Před 120 lety Einstein stručnou rovnicí změnil svět

Rovnici, která obsahuje pouhá tři písmena a jediné číslo, zná i většina malých dětí. Spousta lidí si ale neuvědomuje její epochální význam a co všechno díky ní lidstvo získalo.
před 22 hhodinami

Archeologové odkryli podivné pravěké „Město sedmi roklin“

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.
20. 11. 2025

Veterináři zachytili u zajíce brucelózu. Nemoc může nakazit člověka

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.
20. 11. 2025
Načítání...