Ochránci zvířat museli pozabíjet desítky velryb, zvířata uvázla na novozélandských plážích

O víkendu uvázlo na pláži v jižní části Nového Zélandu 145 kulohlavců, asi šest metrů dlouhých kytovců. Všechna zvířata zemřela – polovina umřela sama, druhá musela být utracena.

Dvě skupiny kulohlavců uvázly nedaleko od sebe; na plážích ostrova Stewart Island, přičemž obě místa jsou od sebe dva kilometry. Náhodou je objevil muž, který se procházel po pláži Mason Bay.

Když na místo dorazili novozélandští experti, bylo už pozdě; část zvířat už zahynula, další část nebylo možné zachránit.

Možnost dostat do moře desítky zvířat vážících několik tun byla nulová: proto je museli ochránci zvířat zabít, aby je ušetřili dalšího trápení. „Bohužel, pravděpodobnost záchrany byla extrémně nízká,“ uvedl Ren Leppens z místí agentury pro ochranu přírody v tiskové zprávě.

„Odlehlé místo, nedostatek lidí v blízkosti a špatný zdravotní stav velryb znamenaly, že nejlidštějším, co jsme mohli udělat, byla eutanazie,“ dodal. „Bylo to ale srdcervoucí rozhodnutí.“

Podle tiskové zprávy agentury nejsou uváznutí mořských kytovců na novozélandských plážích nic výjimečného, každoročně dojde k přibližně pětaosmdesáti případům. V drtivé většině se ale jedná o případy, kdy se to stane jen jednotlivým zvířatům, nikoliv celým skupinám.

Proč velryby umírají na plážích?

Vědci dodnes zcela přesně netuší, proč vlastně k podobným událostem dochází. Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uváznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd přes ztrátu orientace až po otravu.

Někdy jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvázlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany.

Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Další příklady

O uplynulém víkendu došlo navíc i k dalším podobným incidentům, při nichž umírali mořští kytovci. V severní části Severního ostrova uvízlo 12 kogií, necelé tři metry dlouhých příbuzných vorvaňů. Čtyři z nich už zemřely, na záchraně dalších osmi se pracuje. Na jiné pláži Severního ostrova zase zemřel dospělý patnáctimetrový vorvaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 17 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...