Obyvatelných planet jen v naší galaxii může být až 100 miliard, ukazuje výzkum

Až doposud astronomové odhadovali, že v Mléčné dráze existuje přibližně 17 miliard potenciálně obyvatelných planet. Nyní přišli s novým kvalifikovaným odhadem – mohlo by jich být více než šestkrát tolik – až 100 miliard.

První odhad, kolik by v naší galaxii mohlo být obyvatelných planet, přinesli astrofyzici z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics už v lednu roku 2017. Analyzovali nejnovější údaje z Keplerova teleskopu a dospěli na jejich základě k počtu 17 miliard planet. Nyní jejich údaje upravili experti z University of Auckland.

Upozornili, že metoda, kterou Keplerův dalekohled využívá, sice dokáže zachytit velké planety, ale většinu těch velkých asi jako Země neodhalí.

Pro hledání potenciálních stop života je to nepříjemný paradox: Teleskop totiž zachytí především planety, které nemohou nést život (jsou příliš blízko hvězdy a tedy jsou příliš horké), zatímco kvalitní kandidáty nevidí. Keplerův dalekohled sleduje takzvané transity – tedy to, jak přechod planety před slunečním kotoučem zeslabí její svit. Když se to měří několikrát, mohou vědci zjistit nejen vzdálenost planety od hvězdy, ale také její rozměry – a dokonce přibližně určit, jaká je na ní povrchová teplota.

Gravitační čočka

Aucklandští astrofyzici mají jiný pozorovací nástroj – je jím gravitační mikročočka. O co jde? Podle obecné teorie relativity dochází v okolí velmi hmotných těles ke znatelnému zakřivení drah světelných paprsků. Pokud před nějakou velmi vzdálenou hvězdou prochází slabě zářící, ale velmi hmotné těleso, lze zaznamenat postupný nárůst a pokles její jasnosti. Kdyby okolo tohoto tělesa obíhala ještě planeta, mohla by se na křivce jasnosti projevit krátkodobým zjasněním.

Tento způsob detekce umožňuje mnohem lépe odhalit planety velikostí podobných Zemi, ale o něco chladnější. Podle Phila Yocka, který výzkum v Aucklandu vede, by celkem planet podobných Zemi (a tedy teoreticky obyvatelných) mohlo být v naší galaxii asi 100 miliard. Tento odhad je založený na počtu prozkoumaných hvězd a u nich nalezených planet.
Pokud jsou závěry tohoto výzkumu pravdivé, výrazně tím stoupá šance na existenci života někde jinde ve vesmíru. Ve vesmíru totiž zřejmě existuje asi 500 miliard galaxií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 47 mminutami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 4 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 5 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
03:39Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 23 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
včera v 14:34‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
včera v 11:04‌‌

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 10:25‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.