Ještě během soumraku ve středu večer byl vidět z celého našeho území, nejlépe ale z jeho východní části, velmi jasný bolid. Upoutal pozornost mnoha náhodných svědků.
Nebe nad Moravou rozzářil extrémně jasný bolid. Zbytky dopadly u Prostějova
Kromě mnoha tisíců lidských pozorovatelů byl zaznamenán také přístroji, které jsou pro tento účel určené. Jsou umístěny na 17 stanicích Evropské bolidové sítě. Na většině území sice zrovna zuřily bouřky, ale na pěti stanicích bylo zcela nebo aspoň částečně jasno, a tak díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve sluneční soustavě - a dokonce i složení a strukturu původního tělesa.
Let bolidu se povedlo velmi dobře fotograficky zachytit automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na severovýchodních stanicích na Červené hoře a na Lysé hoře.
Na fotografii je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na stanici Červená hora. Bolid letěl vysoko nad západním obzorem na ještě ne zcela temné obloze. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) bylo způsobeno elektronickou clonou – umožňuje astronomům určit rychlost bolidu a jeho brždění v atmosféře:
Výřez z celooblohového snímku bolidu z 23. května 2018 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na stanici Červená hora.
Proletěl 71 kilometrů za šest sekund
Astronomický ústav AV ČR popsal událost v číslech: Přesně v 21 hodin 46 minut a 46 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 81 kilometrů východně od Šumperku.
Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 13 kilometrů za sekundu; světelnou dráhu dlouhou 71 kilometrů a skloněnou k zemskému povrchu 53 stupňů uletělo za přibližně 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti a pohasl západně od Olomouce v relativně nízké výšce 24 kilometrů nad zemí.
Průmět atmosférické dráhy bolidu z 23. května 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 71 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s
Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů severně od Prostějova.
„Před srážkou se Zemí tento úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která se jen málo lišila od dráhy zemské. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek,“ uvedl Astronomický ústav.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.