Člověk neandertálský měl stejně dobře vyvinutý sluch jako dnešní člověk rozumný (Homo sapiens sapiens), vyplývá z mezinárodní studie zveřejněné v časopise Nature ecology and evolution. Podle vědců měl neandertálec komunikační dovednosti velmi podobné dnešním lidem, tedy schopnost slyšet a artikulovat slova.
Vědecký tým profesorky bioakustiky Mercedes Conde-Valverdeové ze španělské univerzity Alcalà použil počítačovou tomografii k naskenování sluchového aparátu pozůstatků pěti exemplářů neandertálce. Vytvořili model vnějšího a středního ucha a podle něj stanovili, jaké frekvence zvuku slyšel.
„Čím je (spektrum frekvencí) širší, tím odlišnější zvuky může jedinec vydávat a tím je komunikace efektivnější,“ vysvětluje Conde-Valverdeová.
Uměli vyslovovat i souhlásky
Spektrum zkoumaných neandertálců se velmi blížilo dnešním lidem a zahrnovalo vysoké frekvence, které jsou potřeba k vyslovení souhlásek. Právě souhlásky člověka odlišují od zvířat, jejichž komunikace stojí prakticky výhradně na samohláskách.
Již dříve paleontologové zjistili, že neandertálci vyráběli nástroje. To je důkaz, že byli schopni se učit, a tedy naplňovali jednu z podmínek vzniku jazyka. Další podmínkou je právě fyzické uzpůsobení sluchového aparátu, které nová studie prokázala. Člověk žijící před více než 40 tisíci lety podle autorů studie mluvil téměř stejně jako my.
„Kdybychom slyšeli mluvit dva neandertálce za závěsem, aniž bychom je viděli, mysleli bychom si, že slyšíme cizince, kteří mluví cizím jazykem,“ prohlásila Conde-Valverdeová.
Vědci už před několika lety rekonstruovali, jak zřejmě zněly hlasy neandertálců:
