Našli jsme hrob Santa Clause, oznámili archeologové. Svatý Mikuláš údajně leží v Turecku

Archeologové v Turecku tvrdí, že našli hrob svatého Mikuláše, po celém světě známějšího jako Santa Clause. Pokud se to potvrdí, ukončí to staletí dlouhou kontroverzi.

Hrobka svatého Mikuláše se podle deníku Telegraph nachází pod starověkým kostelem svatého Mikuláše v městě Demre, které leží na jihu Turecka. Právě v tomto městě, dříve známém jako Myra, se podle všeho Mikuláš narodil (kolem roku 280) a také zde podle tradice 6. prosince 345 zemřel.

Cemil Karabayram, šéf organizace zodpovědné za památky v regionu Antalye, oznámil, že hrobka byla nalezena, když archeologové pomocí elektroniky zkoumali trhliny pod kostelem. „Věříme, že svatyně je zcela nepoškozená, ale bude velmi obtížné se do ní dostat kvůli mozaikám na podlaze,“ komentoval nález pro turecké zpravodajství Hurriyet.

Věří, že v ní nepochybně leží pozůstatky světce, varuje však před přílišným optimismem: bude trvat dlouhou dobu, než se podaří k nim proniknout a objev potvrdit (anebo vyvrátit). „Získali jsme velmi dobré výsledky, ale opravdová práce teprve začíná,“ uvedl. Celý chrám je podle něj téměř nedotčený, ale v současné době je do něj zakázaný vstup kvůli kamenným reliéfům, jež potřebují opravu. „Dostaneme se k hrobce a snad tu najdeme nedotčené tělo svatého Mikuláše.“

Kostel svatého Mikuláše v Demre
Zdroj: Wikimedia Commons

Se stejnou teorií pracuje i profesor Sema Dogan, který vede výzkum v chrámu. Věří, že kromě vědeckého významu také tento objev pomůže turistickému ruchu v oblasti. Archeologové chtějí mozaiku zakonzervovat a odebrat ji celou v rámu. Do projektu se zapojí experti na osm vědních oborů, k vyzvednutí ostatků bude potřeba vědců na klasické i moderní vědy.

Kdo byl svatý Mikuláš?

Svatý Mikuláš proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných. Dodnes je tento asi nejznámější svatý uctíván mimo jiné jako ochránce námořníků, obchodníků, poutníků či dětí a jako patron Ruska, Lotrinska i několika měst, například Amsterdamu či italského Bari.

  • Ruska, Lotrinska, ministrantů, dětí, panen, poutníků a cestujících, advokátů, soudců, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy, lodníků, rybářů, námořníků, vorařů, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů, zajatců, za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a na moři, ke znovuzískání ukradených předmětů a proti zlodějům.

Mikuláš se narodil do rodiny bohatých křesťanů a po smrti svých rodičů velkou část majetku rozdal chudým. Již jako mladík se stal biskupem v Myře (dnešní Demre v Turecku), kde také kolem roku 345 zemřel a byl pohřben. V 11. století, kdy se v regionu začali rozpínat seldžučtí Turci, převezli jeho ostatky italští námořníci do italského přístavu Bari. Podle historických pramenů to byli spíše piráti než běžní námořníci, ale v tehdejších dobách byla mezi oběma povoláními velká podobnost.

Právě v Bari vystavěli nad ostatky světce chrám sv. Mikuláše. Nejvíce kostelů sv. Mikuláše je tak i dnes v přístavních městech. Nejznámější je v Amsterdamu, kde se již od středověku pořádají 6. prosince slavné poutě. Na východě křesťanského světa je Mikuláš po Panně Marii nejuctívanější světeckou postavou.

Původ legendy

O jeho životě se traduje mnoho legend. Podle nejznámější z nich zachránil před nevěstincem tři dcery chudého otce tím, že jim vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků. Poprvé se Mikulášovo uctívání rozvinulo v Německu v 10. století, nejdříve v Porýní. Osobně ho podporovala císařovna Theofana, manželka císaře Oty II. Tato žena byla neteří byzantského císaře, takže měla k oblasti dnešního Turecka blízko. Mikulášův kult se z Německa postupně rozšířil po celé oblasti působení řecké církve a později i na slovanské země, do Evropy i Ameriky. V českých zemích pocházejí nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14. století.

Svatý Mikuláš se stal předobrazem i amerického Santa Clause nebo německého Weihnachtsmanna. V různých zemích má dodnes Mikuláš různé podoby také vizuálně, odpovídají různým zvykům podle místních tradic – může se tak lišit barva jeho pokrývky hlavy, pláště i složení jeho doprovodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 3 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 10 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 10 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.