Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsal podnikatel na své síti X.
Musk doplnil, že počáteční výsledky jsou slibné. Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy, dostal loni od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Tyto čipy mají v současné fázi výzkumu umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Musk s nimi má ale ještě větší plány.
Studie posoudí funkčnost přístroje, který byl navržen tak, aby lidem s kvadruplegií, neboli ochrnutím všech čtyř končetin, umožnil ovládat zařízení myšlenkami, uvádí web společnosti. Zkoumat bude také bezpečnost implantátu.
Podle informací zpravodajského webu BBC studie potrvá šest let a během ní má být do části mozku, která ovládá pohyb, implantováno 64 ohebných vláken tenčích než lidský vlas. Společnost uvádí, že tato vlákna umožňují implantátu napájenému baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet, zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat.
V první fázi je podle Neuralinku cílem umožnit lidem ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pouze pomocí myšlenek. První produkt společnosti Neuralink by se měl jmenovat Telepathy neboli Telepatie, uvedl Musk v samostatném příspěvku. Firmu soukromě financuje sám Musk.
Přenos myšlenek z počítače do mozku a zpět
„Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než rychlopísař nebo dražitel. To je cíl,“ dodal Musk s odkazem na britského astrofyzika, jehož tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči. Vědec, který proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a býval někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, zemřel ve věku 76 let v březnu 2018.
Zařízení Telepathy podle Muska umožní uživateli „pouze myšlenkami ovládat telefon, počítač a skrze to skoro jakékoliv zařízení“. Odpovídá to dlouhodobému plánu tohoto miliardáře, který by rád propojil člověka s počítači – to by podle něj mělo pomoci lidem zvládnout konkurenci, kterou pro ně nutně budou představovat umělé inteligence.
Neuralink má ale i v tomto oboru konkurenci, přičemž některé ze společností vyvíjejících implantáty mají za sebou více než dvacetiletou historii, připomíná BBC. V této souvislosti zmiňuje například společnost Blackrock Neurotech, která v roce 2004 zavedla první z mnoha neurálních rozhraní propojujících mozek s počítačem.
Další společnost, Precision Neuroscience, kterou založil spoluzakladatel Neuralinku, se také snaží pomáhat lidem s ochrnutím; její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umisťuje na povrch mozku a jehož zavedení je podle společnosti výrazně jednodušší. Výsledky přinesla i stávající zařízení. Ve dvou nedávných amerických vědeckých studiích byly implantáty použity k monitorování mozkové aktivity, když se člověk pokoušel mluvit. Tuto aktivitu bylo možné dekódovat a pomoci mu tak s komunikací.
Muska předběhl také konkurent s názvem Synchron, který předstihl Neuralink ve zkouškách na lidech již v roce 2021, a od roku 2023 dokonce zahájil registrace pacientů.
„Dnes je pacientů, kteří mají implantát, na světě zhruba kolem čtyřiceti. Obrovský úspěch s touto technologií měli Švýcaři. Jedna z jejich společností měla veliký úspěch s dnes čtyřicetiletým cyklistou, který měl dříve úraz. Do jeho mozku se jim podařilo vložit dva čipy, které bezdrátově komunikují s jiným čipem v páteři. Muž je pak schopen pohybovat se s pomocí chodítka,“ popsal Marek Vácha, který je přednostou Ústavu etiky třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zároveň doplnil, že pokud by technologie čipů v budoucnu dokázala pomoci kvadruplegikům, bylo by to vynikající. „Odborníci ale dodávají jedním dechem, že nás čeká ještě mnoho let od běžného využívání této technologie,“ podotkl Vácha.
Týrání zvířat?
Projekt Neuralinku je kontroverzní také kvůli údajnému týrání zvířat. Muskova společnost totiž před testem na lidech zkouší svou technologii nejprve na zvířatech. Od roku 2018, kdy s tím začala, jich měla usmrtit asi patnáct set, přičemž informátoři z řad zaměstnanců agentuře Reuters v roce 2022 sdělili, že pokusy probíhají „strašlivě špatně“.
Na konci roku 2022 generální inspektor ministerstva zemědělství Spojených států (USDA) zahájil vyšetřování možného porušování zákona o ochraně zvířat ve společnosti Neuralink. Do věci se pak vložili i zástupci Demokratické strany v Kongresu.
Jak informovala agentura Reuters, zástupci Sněmovny reprezentantů USA Earl Blumenauer a Adam Schiff v návrhu dopisu adresovaném USDA napsali, že jsou „velmi znepokojeni tím, že se může jednat o další příklad vysoce závažných případů týrání zvířat, do kterých jsou zapojena zařízení kontrolovaná USDA“.
Otázky ohledně zacházení společnosti Neuralink se zvířaty se datují už do roku 2017, kdy společnost prováděla pokusy na opicích na Kalifornské univerzitě v Davisu. Výbor lékařů za zodpovědnou medicínu, který vede kampaň za alternativy k testování na zvířatech, získal veřejné záznamy s podrobnostmi o těchto pokusech. Výsledky tehdy byly znepokojivé: zvířata během testů umírala ve velkých bolestech, nejčastěji na krvácení do mozku.
