Mořští biologové objevili pod hladinou město chobotnic. Mění to pohled na jejich inteligenci

Ojedinělé místo, kde vedle sebe žijí desítky chobotnic, našli vědci u pobřeží Austrálie. Zřejmě tito bezobratlí tvorové nejsou takoví individualisté, jak se doposud zdálo.

Chobotnice jsou velmi pozoruhodní tvorové s vysokou inteligencí. Protože žijí zcela jiným způsobem a v naprosto odlišných podmínkách než savci, jejich inteligence je nám zcela cizí – specializovaná na odlišné cíle.

Jedním ze zásadních znaků, jimiž se chobotnice od lidí liší, je jejich osamělost. Až doposud se vědci domnívali, že tito bezobratlí žijí bez přítomnosti ostatních zástupců svého druhu; že s výjimkou páření si vystačí samy. Nyní ale tým australských mořských biologů přišel s nečekaným objevem: našli podmořské „město“, které je chobotnic plné.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Podle vědeckého týmu vedeného profesorem Davidem Scheelem jde o zásadní změnu pohledu na tyto tvory. Místo, které chobotnice sydneyské obývají, dostalo od biologů přezdívku Octlantis – jde o narážku na údajně potopené město Atlantis.

Podobně jako mýtická Atlantida i Octlantis se nachází u mořského dna a jde teprve o druhý důkaz toho, že chobotnice jsou schopné spolupracovat a žít společně. Prvním takovým místem bylo Octopolis, které bylo objeveno před několika lety v oceánu nedaleko Sydney. Vědci se ovšem domnívali, že jde o nějakou bizarní výjimku – teprve druhý důkaz ukazuje, že to s chobotnicemi asi bude složitější, než se vědecká komunita doposud domnívala. 

Podle profesora Scheela jde o důsledek přirozeného výběru, který reagoval na podmínky, v nichž chobotnice žijí. „Toto chování může být pozoruhodně podobné složitému sociálnímu chování obratlovců,“ uvedl vědec.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Evoluce před lidskýma očima

Roku 2009 objevená Octopolis vznikla kolem velkého železného předmětu, který vyrobili lidé. Podle biologa Godfrey-Smithe, jenž toto místo zkoumal, jde o jakýsi umělý útes, který funguje jako bezpečné místo v jinak nebezpečném oceánu – jako obrana chobotnic před jejich predátory, tedy žraloky, delfíny i tuleni.

Nový objev ale dokazuje, že to není výjimka a naznačuje, že by podobných míst mohlo existovat ve světových oceánech ještě více. Spoluautorka studie, která tento objev popsala, Stephanie Chancellorová, navíc uvedla, že plošina, která „město“ tvoří, vypadá, jako by byla dále upravena, aby v ní bylo více úkrytů – což by z chobotnic dělalo zcela přirozené mořské inženýry.

Město plné násilí

Toto město však není žádný ráj. Vědci popsali, že je plné agrese, a to viditelné na první pohled. Chobotnice spolu permanentně soupeří o úkryty, neustále se pokoušejí vyhnat nějaký slabší exemplář z jeho díry a usídlit se v ní samy. Přesto jde o prostor, kde žije několik generací chobotnic vedle sebe; jsou nuceny naučit se sdílet stejné místo.

Podle Godfrey-Smithe může jít o místo, kde se bude koncentrovat evoluce mozku chobotnice. Pro vědce jde tedy o zcela jedinečnou příležitost sledovat změny v chování zvířete, které má podle některých studií v některých oblastech inteligenci tříletého dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 3 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 5 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 5 hhodinami
Načítání...