Mořští biologové objevili pod hladinou město chobotnic. Mění to pohled na jejich inteligenci

Ojedinělé místo, kde vedle sebe žijí desítky chobotnic, našli vědci u pobřeží Austrálie. Zřejmě tito bezobratlí tvorové nejsou takoví individualisté, jak se doposud zdálo.

Chobotnice jsou velmi pozoruhodní tvorové s vysokou inteligencí. Protože žijí zcela jiným způsobem a v naprosto odlišných podmínkách než savci, jejich inteligence je nám zcela cizí – specializovaná na odlišné cíle.

Jedním ze zásadních znaků, jimiž se chobotnice od lidí liší, je jejich osamělost. Až doposud se vědci domnívali, že tito bezobratlí žijí bez přítomnosti ostatních zástupců svého druhu; že s výjimkou páření si vystačí samy. Nyní ale tým australských mořských biologů přišel s nečekaným objevem: našli podmořské „město“, které je chobotnic plné.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Podle vědeckého týmu vedeného profesorem Davidem Scheelem jde o zásadní změnu pohledu na tyto tvory. Místo, které chobotnice sydneyské obývají, dostalo od biologů přezdívku Octlantis – jde o narážku na údajně potopené město Atlantis.

Podobně jako mýtická Atlantida i Octlantis se nachází u mořského dna a jde teprve o druhý důkaz toho, že chobotnice jsou schopné spolupracovat a žít společně. Prvním takovým místem bylo Octopolis, které bylo objeveno před několika lety v oceánu nedaleko Sydney. Vědci se ovšem domnívali, že jde o nějakou bizarní výjimku – teprve druhý důkaz ukazuje, že to s chobotnicemi asi bude složitější, než se vědecká komunita doposud domnívala. 

Podle profesora Scheela jde o důsledek přirozeného výběru, který reagoval na podmínky, v nichž chobotnice žijí. „Toto chování může být pozoruhodně podobné složitému sociálnímu chování obratlovců,“ uvedl vědec.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Evoluce před lidskýma očima

Roku 2009 objevená Octopolis vznikla kolem velkého železného předmětu, který vyrobili lidé. Podle biologa Godfrey-Smithe, jenž toto místo zkoumal, jde o jakýsi umělý útes, který funguje jako bezpečné místo v jinak nebezpečném oceánu – jako obrana chobotnic před jejich predátory, tedy žraloky, delfíny i tuleni.

Nový objev ale dokazuje, že to není výjimka a naznačuje, že by podobných míst mohlo existovat ve světových oceánech ještě více. Spoluautorka studie, která tento objev popsala, Stephanie Chancellorová, navíc uvedla, že plošina, která „město“ tvoří, vypadá, jako by byla dále upravena, aby v ní bylo více úkrytů – což by z chobotnic dělalo zcela přirozené mořské inženýry.

Město plné násilí

Toto město však není žádný ráj. Vědci popsali, že je plné agrese, a to viditelné na první pohled. Chobotnice spolu permanentně soupeří o úkryty, neustále se pokoušejí vyhnat nějaký slabší exemplář z jeho díry a usídlit se v ní samy. Přesto jde o prostor, kde žije několik generací chobotnic vedle sebe; jsou nuceny naučit se sdílet stejné místo.

Podle Godfrey-Smithe může jít o místo, kde se bude koncentrovat evoluce mozku chobotnice. Pro vědce jde tedy o zcela jedinečnou příležitost sledovat změny v chování zvířete, které má podle některých studií v některých oblastech inteligenci tříletého dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...