Lasery, které umí svařovat na několik metrů i léčit. Česká technologie hodlá ohromit svět

Technologická agentura České republiky podpořila výzkum účinného laseru, který je schopný konkurovat těm nejlepším na světovém trhu. Používat se může v automobilovém průmyslu i při náročných lékařských operacích.

Až k novému českému patentu dovedli mladí výzkumníci spolu s odborníky z praxe výzkum takzvaných vláknových laserů. Ty patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím typům laserů. Jejich bouřlivý rozvoj nastal na přelomu tisíciletí – zpočátku hlavně v oblasti telekomunikací.

V současnosti se hodně využívají jako součást klíčových technologií například v medicíně nebo v průmyslu. Konkrétně při úpravách povrchů, při řezání, značení nebo při svařování, kdy díky vysoce kvalitnímu svazku záření mohou vláknové lasery svařovat na vzdálenost i několika metrů.

Jak řezat velké molekuly

Výzkumníci vyvinuli thuliový vláknový laser (Tm laser) o vlnové délce světelného záření 2 mikrometry, která je mimo jiné ideální pro opracování polymerů. „Laicky řečeno tímto laserem lze rychle a velmi kvalitně opracovávat čiré polymery a nedochází přitom k jejich nežádoucímu zabarvení,“ vysvětlil Tomáš Mužík ze společnosti Matex PM, která se na vývoji podílela.

Vláknové lasery
Zdroj: TA ČR

Polymery jsou velké molekuly, které například tvoří umělou hmotu – tedy vytvářejí to, co dělá umělou hmotu univerzálně použitelnou. Díky tomuto laseru se dají oddělovat látky v medicně, ale i v chemii a dalších vědách. Mezi polymerní materiály patří hlavně plasty a přírodní i syntetické kaučuky, řadí se mezi ně i laky, lepidla, prací prostředky a další látky, které se v moderní společnosti využívají téměř všude.

V plastech se mechanické, chemické i další vlastnosti materiálu upravují například přídavkem změkčovadel (např. u PVC), stabilizátorů, antioxidantů, plniv, kompatibilizátorů, barviv, pigmentů a podobně. U kaučuků jsou zásadními přísadami plniva, například saze a vulkanizační prostředky, jejichž úkolem je zesíťovat původně lineární řetězce polymeru.

Vláknové lasery
Zdroj: TA ČR

„Novost řešení spočívá v prosazení laserového obráběcího systému, který by útočil na nejlepší systémy, které jsou dnes dostupné na trhu. Díky vlnové délce, která se dosud příliš nepoužívala, a díky malé dostupnosti takovýchto laserů se objevuje obrovské pole využití v různých oblastech průmyslu, medicíně, letectví a kosmonautice,“ dodal.

K úspěchu projektu přispěla i spolupráce s dalšími odborníky, například s výzkumnicemi a výzkumníky z laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech, které nedávno vygenerovalo vůbec největší laserový výkon svého druhu (s pulzy o vysoké energii při současně vysokém středním výkonu přes 1 kW) na světě.

Co to umí

  • Vláknové lasery jsou jedním ze zajímavých vědeckých projektů, které dotací ve výši 25 milionů korun TA ČR podpořila, a to v programu EPSILON, jenž je zaměřený na zlepšení pozice českého průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje.

Český inovativní laser byl nejprve vyzkoušen v laboratoři v Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR a koncem minulého roku byl vyroben prototyp ve firmě SQS Vláknová Optika v Nové Pace. Firma SQS patří k předním českým výrobcům optických vláknových komponent a má řadu průmyslových řešení, která jsou patentově chráněna. Při vývoji inovativního laseru tým ÚFE navrhnul a vyzkoušel nový vláknový zesilovací modul.

  • Laser vyzařuje fotony v jednom koherentním paprsku. V něm jsou jednotlivé částice velmi disciplinované – na rozdíl od normálního světla v něm vyzáří svou energii jakoby na povel.  

„Podařilo se nám objasnit důležité principy absorpce optického čerpání ve vláknovém laseru. Tím se otevřela nová cesta optimalizace optických vláken pro vláknové lasery s vysokým výkonem. Vláknové lasery tak mohou být účinnější a mít jednodušší konstrukci. Jednu z námi navržených a ověřených konstrukcí laseru jsme si nechali patentovat. Zároveň již připravujeme další vylepšení a miniaturizaci,“ řekl Pavel Peterka z ÚFE AV ČR.

Co bude dál

Vysoce účinné vláknové lasery budou firmy nabízet na trhu buď jako samostatné řešení, nebo integrované v robotické výrobní stanici. Předpokládaná cena za kompletní robotickou stanici je v řádu jednotek až desítek milionů korun. „Inovace přispěje ke snížení nákladů, zvýšení bezpečnosti práce, umožní produkci zvláště plastových výrobků s vyšší přidanou hodnotou a lepšími vlastnostmi,“ poznamenal předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Očko. 

Lasery najdou uplatnění také v senzorických systémech, které hlídají znečištění ovzduší, a v bezpečnostních a obranných systémech. Pro využití v medicíně je nutné nejprve získat certifikaci, což zabere dalších 3 až 5 let. „Výkonné lasery pak ale lékaři mohou používat například pro štěpení ledvinových kamenů, nebo pro léčbu nezhoubného zvětšení mužské prostaty,“ dodal předseda agentury.

Společnost Matex PM hodlá vytvořit pracoviště vybavené novou technologií, nejen pro testování a zdokonalování, ale hlavně pro zákazníky. Ti uvidí na reálných výrobcích, co novinka dokáže. 

Společné projekty akademiků s odborníky z praxe jsou podle Očka velmi efektivní. „Do výzkumu jsou často zapojování i studenti, kteří mohou pracovat na prakticky zaměřených výzkumných úkolech a následně vidět hmatatelné výsledky své práce,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 mminutami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 20 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 23 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...