Konečně umíme najít Alzheimerovu chorobu, radují se japonští vědci

Vědci ohlásili významný posun ve výzkumu včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature hovoří o více než 90procentní přesnosti krevního testu. Zatím se k odhalení nemoci používá vyšetření mozku, což je finančně náročné a navíc tato metoda funguje až v případech, kdy už nemoc pokročila. Nový test umí odhalit protein spojovaný s touto demencí. Studie je založena na vzorku 370 lidí, výsledky ale musí potvrdit další výzkumy.

Alzheimerovou chorobou trpí ve světě až 50 milionů osob a očekává se, že do roku 2050 jich bude 131 milionů. V ČR je registrováno 150 000 pacientů a očekává se, že v roce 2050 jich může být až 380 000.

Zatím lidstvo prohrává

Ke zjištění amyloidního proteinu beta spojovaného s nemocí se nyní používá vyšetření mozku nebo rozbor mozkomíšního moku. Jde ale o nákladné procedury, které navíc přinesou výsledek, až když už nemoc začala nebo pokročila. Navzdory mnohaletému výzkumu zatím není znám žádný lék.

Nahrávám video

Kdyby byl k dispozici levný krevní test, mohly by farmaceutické firmy získat soubor rizikových osob k testování případných léků, řekl Kacuhiko Janagisawa, který vedl výzkum v japonském národním centru pro geriatrii a gerontologii.

Alzheimerovu chorobu provází odumírání mozkových buněk, které má za následek úpadek myšlení, paměti či úsudku. Za příčinu se považují usazeniny, které poškozují nervové buňky.

Blížíme se k cíli

Vědcům je známo, že choroba začíná dřív, než se poprvé objeví symptomy. Klíčem k objevení účinného léku je podle nich schopnost získat informace o vzniku nemoci v co nejranějším stadiu. Do studie bylo zapojeno 252 Australanů a 121 Japonců ve věku od 60 do 90 let.

Odborníci, kteří nebyli ve výzkumném týmu, výsledek hodnotí jako významný pokrok, který je ale třeba potvrdit další studií. „Jestliže to bude možné opakovat na větším vzorku lidí, pak nám to pomůže nahlédnout na změny související s Alzheimerovou chorobou, k nimž v mozku dochází. Cesta k tomu, abychom byli schopni diagnostikovat Alzheimerovu chorobu z krevního testu, je ale ještě dlouhá,“ domnívá se Mark Dallas z Readingské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 8 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 9 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 11 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.