Víte, co je gust fronta, jak je definována vlna veder nebo co znázorňuje mapa význačného počasí? Odpovědi na všechny tyto otázky poskytne český meteorologický slovník. Zatímco v dřívější době byl k dispozici jen v papírové podobě (vydaný v roce 1993), dnes ho najdete v elektronické verzi na webových stránkách České meteorologické společnosti. A jak jste na tom se znalostmi meteorologické terminologie? Otestujte se!
Kde fouká vardar a co jsou koňské šířky? Udělejte si velký meteorologický kvíz
Slovník je výsledkem desetileté práce široké terminologické skupiny čítající asi 25 členů plus několik desítek externích pomocníků. Navázala sice na papírovou verzi, bylo ale nutné provést jak revizi a aktualizaci hesel, tak zejména doplnění nových pojmů. Meteorologie totiž během posledních 30 let, které uplynuly od prací na původní verzi, prodělala bouřlivý vývoj.
Slovník se sice jmenuje meteorologický, nabízí však i výklad řady hesel z pomezních nebo hraničních oborů, ať už jde o hydrologii, otázku ochrany čistoty ovzduší nebo třeba vliv počasí na člověka. V současnosti v něm najdete na čtyři a půl tisíce hesel, k dispozici je i obsáhlý seznam zkratek. Na webovém rozhraní je mimo jiné k dispozici fulltextové vyhledávání jak v termínech, tak v jejich explikacích. Odkazy v jednotlivých heslech jsou prolinkovány, což umožňuje snadno číst související hesla. Do konce tohoto roku by pak mělo být zprovozněno tematické vyhledávání, které umožní uživatelům vybírat vybraný okruh hesel – například o předpovědi počasí nebo oblacích.
V neposlední řadě může slovník posloužit při práci s cizojazyčnými texty, obsahuje totiž interaktivní rejstříky hesel v angličtině, slovenštině, němčině a ruštině a prozatím neúplný francouzský rejstřík. Je tedy velice jednoduché najít, jak se daný termín správně překládá do češtiny, a tím předejít chybnému termínu při překladu bez znalosti meteorologické terminologie – typicky například „hurricane“ v angličtině pro označení nejsilnějšího stupně síly větru se do češtiny správně překládá orkán.
Zajímavým směrem, kterým se rovněž ubírají práce na slovníku, je vysvětlení původu a významu odborných termínů, a to především těch s cizojazyčným původem. Příslušná hesla budou postupně doplněna o tento aspekt, a to díky spolupráci s Kabinetem pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd.
A nyní si můžete vyzkoušet své znalosti méně známých hesel (případně nahlédněte do slovníku) při řešení následujícího kvízu:
1. Co je to izonefa?
a) čára spojující na mapě místa se stejnou oblačností
b) čára spojující na mapě místa se stejnou výškou sněhu
c) čára spojující na mapě místa se stejnou vlhkostí vzduchu
d) čára spojující na mapě místa se stejnou četností výskytu polární záře
2. Jak vypadá tvar oblaku floccus?
a) má podobu čar zakončených vzhůru směřujícími háčky nebo chomáčky
b) ve své horní části má kupovité vrcholky nebo věžičky, které se podobají cimbuří
c) má tvar mlhovitého závoje nebo vrstvy bez zjevné struktury
d) má podobu kupovitých chomáčků nebo vloček, jejichž spodní okraje jsou více méně neostré, roztrhané
3. Kde najdete koňské šířky? Jde o název z doby plachetnic, kdy se přepravovali koně napříč oceánem z Evropy do Ameriky. V uvedených zeměpisných šířkách se pro slabý vítr plavba zdržovala a koně na palubách plachetnic hynuli nedostatkem pitné vody, když se cesta příliš prodloužila.
a) mezi 40 ° a 55 ° zeměpisné šířky
b) mezi 25 ° a 40 ° zeměpisné šířky
c) mezi 10 ° a 25 ° zeměpisné šířky
d) mezi 55 ° a 70 ° zeměpisné šířky
4. Námořníci se na svých cestách často setkávali s větrným počasím. Pro silné západní větry na jižní polokouli používali podle zeměpisné šířky následující označení:
a) řvoucí čtyřicítky, zuřící padesátky a ječící šedesátky
b) řvoucí dvacítky, zuřící desítky a ječící třicítky
c) ječící fúrie a zuřící báby
d) mrazivé šedesátky, ječící padesátky a zuřící čtyřicítky
5. Jaký Q-kód se používá pro výšku nulové izotermy?
a) QCF
b) QBJ
c) QMW
d) QNH
6. V jaké výšce bychom našli homopauzu?
a) kolem 12 km
b) kolem 100 km
c) kolem 50 km
d) kolem 80 km
7. Jak dlouho platí letecká přistávací předpověď?
a) více než 10 hodin
b) 3 hodiny
c) 4 až 6 hodin
d) maximálně 2 hodiny
8. V které zemi vás může ovanout vítr vardar?
a) Srbsko
b) Chorvatsko
c) Severní Makedonie
d) Rumunsko
9. Celkový výpar (evapotranspirace) se měří pomocí:
a) lucimetru
b) luxmetru
c) udometru
d) lyzimetru
10. Kdy nastává inverze hustoty vzduchu, tedy situace, kdy hustota vzduchu s výškou roste? Jde o nestandardní stav, který vede například ke vzniku fata morgany.
a) když teplota vzduchu s výškou klesá o více než o 3,42 °C na 100 metrů
b) když teplota vzduchu s výškou roste o více než o 3,42 °C na 100 metrů
c) když teplota vzduchu s výškou klesá o více než o 1 °C na 100 metrů
d) když teplota vzduchu s výškou neklesá