Jsou delfíni v zajetí šťastní? Francouzi poprvé pátrají po odpovědi

Vědci se poprvé pokusili změřit, jestli jsou delfíni v delfináriu šťastní. Jedná se o první experiment svého druhu. Unikátní je, že se biologové pokoušeli zkoumat zajetí z pohledu samotných zvířat.

Hlavním výsledkem bylo, že mořští savci si nejvíce užívají interakci s lidmi, které znají. Uvádějí, že „lepší vztahy mezi lidmi a zvířaty vedou k pozitivnějším pocitům zvířat“.

Studie vyšla v odborném časopise Applied Animal Behaviour Science a autoři na ní pracovali tři roky. Delfíny zkoumali v Parku Astérix, který má jedno z největších delfinárií ve Francii.
Hlavní autorkou projektu byla Isabella Celgová, která ve spolupráci s kolegy připravila sérii experimentů. Ty měly popsat na základě studie delfíních tělesných projevů, v jakých situacích se cítí nejlépe. Jednalo se o tři scénáře:

  • Trenér hrající si s delfíny
  • Hračky v bazénu
  • Jen samotní delfíni v bazénu

„Došli jsme k opravdu zajímavým výsledkům,“ popsala Cleggová. „Všichni delfíni si nejvíc užívali interakci s lidmi.“ Zvířata svůj zájem projevovala specifickou činností, o níž se biologové domnívají, že je spojená s radostí a zájmem – jde o jakési houpavé vykukování z vody spojené s pozorováním místa, jež je zajímá.

Delfíni v bazénu s oblíbenou činností byli také výrazně aktivnější a trávili více času u jeho okraje. „Viděli jsme to stejné v dalších zoologických zahradách a také na farmách,“ popsala pro BBC Cleggová. „Čím lepší vztahy mezi lidmi a zvířaty, tím lepší je kvalita života zvířat,“ shrnuje vědkyně.

Máme právo chovat delfíny?

Tento výzkum podle jeho autorů pomáhá také odpovědět na otázku, jak nejlépe tato inteligentní zvířata chovat v zajetí – respektive je-li to vůbec správné. Debata nad tím je ve Francii velmi živá a z obou stran značně emocionální. Francouzská vláda přednedávnem zamítla návrh na úplný zákaz chovu delfínů v zajetí.

Mořská bioložka Susanne Schultzová z Manchesteru, která se na této práci nepodílela, uvedla pro BBC, že problém je ještě složitější: nová práce, byť zajímavá, totiž podle ní nedokáže odpovědět na otázku, jestli je spokojenější delfín v zajetí nebo ve volné přírodě. Přesto oceňuje poznatek, že delfíni si v zajetí užívají lidskou společnost – podle ní je možné, že to platí také u jiných zvířecích druhů. „Ale jen proto, že s vámi delfín interaguje, to neznamená, že by si tento způsob života sám vybral,“ varuje před zjednodušením výkladů Schultzová.

Delfíni v zajetí

V současné době žije v lidském zajetí, tedy v delfináriích, asi 3000 delfínů a jim příbuzných mořských savců. Tato zařízení jsou umístěná v asi 50 zemích celého světa, v Česku zatím žádné nevzniklo. O spoustě dalších delfínů chovaných v zajetí se však nemusí vědět, zejména mimo Evropu. Isabella Celgová se domnívá, že by jich mohlo být možná i 5000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 15 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...