Evropané žijí déle a zdravěji, chválí WHO. Riziky jsou kouření, alkohol a obezita

Lidé narození v České republice mají naději dožít se vyššího věku než průměrný obyvatel Evropy. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o stavu zdraví v Evropě. Celkově Evropané žijí podle WHO déle a zdravěji než v minulých letech, situace se ale nezlepšuje všude stejně. Rozdíly panují mezi různými evropskými státy, ale i v rámci jednotlivých zemí.

Češi mají podle zprávy WHO naději dožít se v průměru 78,77 roku, tedy téměř o celý rok více, než činí celoevropský průměr (77,83 let). Rozdíl je přitom větší u mužů, kteří mají při narození v Česku naději dožít se 75,79 roku, zatímco průměr v Evropě činí jen 74,57 roku. Rozdíl mezi střední délkou života u žen v Česku a celoevropským průměrem pak činí jen 0,64 roku (81,7 roku v ČR oproti 81,06 v Evropě).

Celkově lidé v Evropě podle zprávy žijí v průměru o více než rok déle než ještě před pěti lety. Mezi zeměmi s nejvyšší nadějí dožití a nejnižší ale panuje propastný rozdíl: 11,5 roku.

Rizika: alkohol, nadváha, kouření

WHO ve své zprávě přivítala zvyšující se střední délku života Evropanů i snižující se počet předčasných úmrtí, zároveň ale varovala, že kouření, pití alkoholu, nadváha a obezita i snižující se proočkovanost populace mohou v některých evropských zemích pozitivní vývoj zastavit či dokonce zvrátit.

Od počátku tohoto tisíciletí se podle WHO podařilo v Evropě snížit počet předčasných úmrtí a to u všech příčin. Snižovat se Evropě daří počet úmrtí i u čtyř hlavních nenakažlivých nemocí: kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a chronických respiračních onemocnění. V průměru těchto úmrtí ubývá o dvě procenta ročně.

Kouření, pití alkoholu a obezita patří ale v Evropě nadále k faktorům, které mohou negativně ovlivnit pokrok v dosahování vyšší střední délky života. Míra kouření tabáku je v Evropě nejvyšší ze všech světových regionů, podle WHO kouří dokonce každý třetí Evropan nad 15 let. Nejvyšší na světě je v Evropě také míra pití alkoholu.

Přibývá obézních

Polovina Evropanů trpí nadváhou a počet obézních lidí se ve většině zemí Evropy zvyšuje. Od roku 2010 do roku 2016 se procento lidí s nadváhou zvýšilo z 55,9 na 58,7 procenta. „Ve většině zemí mělo nadváhu více mužů než žen, obezitou ale trpí více žen než mužů,“ stojí ve zprávě.

Pokrok v naději na dožití ocenila i regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová. „Pokrok je nicméně nerovnoměrný, a to v rámci jednotlivých zemí i  ve srovnání pohlaví a napříč generacemi,“ uvedla.

WHO svou zprávu zveřejnila před zasedáním evropské pobočky v Římě, které se uskuteční od 17. do 20. září. Do regionu Evropa WHO řadí 53 evropských zemí, ale i kavkazské republiky a státy Střední Asie. Celkem v tomto regionu žije 900 milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 11 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 15 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 16 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...