Čím více je mužů, tím méně je kriminality. Studie popsala sexuální kořeny lidského násilí

Nedostatek žen snižuje agresivitu mezi muži, popsali vědci na datech z USA.

Že je mezi poměrem mužů a žen ve společnosti a mírou násilí nějaký vztah, tuší sociologové již dlouho. Nyní mají přesvědčivý důkaz založený na údajích ze všech amerických okresů.

Muži páchají více kriminálních činů než ženy. Z toho by mělo být logicky odvoditelné, že čím více mužů ve společnosti, tím více kriminálních činů. Ale je to tak doopravdy? Kriminalita má mnoho příčin; zda mezi ně patří také počet mužů ve společnosti, se pokoušel zjistit Ryan Schacht z University of Utah a jeho tým.

V oblasti, kde muži přečíslují ženy, bylo méně případů vražd a násilí a také menší počet sexuálně motivovaných sexuálních činů. Současně se více takových činů odehrávalo v místech, kde žilo více žen než mužů. Vědci na to přišli srovnáním údajů o kriminalitě za rok 2010 s daty o počtu dospělých mužů a žen ve stejné době.

U všech pěti zkoumaných druhů kriminality koreloval vyšší počet mužů v okrese s menším počtem kriminálních činů. Platilo to, i když se přihlédlo k dalším možným faktorům, jako je například chudoba v oblasti. Výsledky této práce naznačují, že snažit se omezovat násilí tím, že se sníží koncentrace mužů v oblasti, nemusí fungovat vůbec tak, jak by si mohl někdo představovat.

Mužské mozky fungují jinak

Podle Schachta se dá předpokládat, že nedostatek žen nutí muže, aby se chovali slušněji. Aby muži měli šanci nějakou ženu získat, musí se více snažit působit jako slušní a důvěryhodní – právě takoví muži mají vývojově vyšší šanci, že se rozmnoží. Pokud je však žen dostatek, anebo dokonce přebytek, mužům se může evolučně vyplácet více riskovat a také se tedy dopouštět více násilí. Navíc více žen znamená více potenciálních milenek… S tím také souvisí více promiskuity a tedy i více sexuálního násilí a trestných činů.

Muži se podle této studie chovají velmi ekonomicky, přesně podle pravidla nabídky a poptávky. „V některých situacích pro ně je slušné chování odměnou, jindy nevýhodou,“ popisuje Schacht. Současně věří, že by závěry jeho práce mohly mít dopady i na předcházení kriminalitě. „Pro mě je zásadním zjištěním této studie fakt, že se mnohdy zbytečně soustředíme na přebytek mužů, přitom bychom se měli koncentrovat na přesně opačné situace.“

Situace na druhém konci světa – a u zvířat

V Číně je mužů více než žen – především ve vesnických oblastech, tam je (ne)poměr mezi muži a ženami zcela dramatický. Může za to politika jednoho dítěte, která vede k upřednostňování chlapců; jsou pro rodiny mnohem výhodnější než dívka, které se musí dávat věno.

Therese Heskethová z University College London uvedla pro New Scientist, že v Číně ale žádná taková korelace nebyla pozorována. Může jít ale jen o kulturní rozdíl, v Číně se podle Heskethové projevuje u mužů tento nepoměr spíše depresemi a introvertním chováním, než nižší nebo vyšší mírou kriminality. Sice se u nich v testech objevovala lehce vyšší míra agresivity, ale nenašly se žádné důkazy o tom, že by to nějak ovlivnilo počet nebo typologii trestných činů.

Podle Schachta se však dají najít paralely s říší zvířat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...