Čím více je mužů, tím méně je kriminality. Studie popsala sexuální kořeny lidského násilí

Nedostatek žen snižuje agresivitu mezi muži, popsali vědci na datech z USA.

Že je mezi poměrem mužů a žen ve společnosti a mírou násilí nějaký vztah, tuší sociologové již dlouho. Nyní mají přesvědčivý důkaz založený na údajích ze všech amerických okresů.

Muži páchají více kriminálních činů než ženy. Z toho by mělo být logicky odvoditelné, že čím více mužů ve společnosti, tím více kriminálních činů. Ale je to tak doopravdy? Kriminalita má mnoho příčin; zda mezi ně patří také počet mužů ve společnosti, se pokoušel zjistit Ryan Schacht z University of Utah a jeho tým.

V oblasti, kde muži přečíslují ženy, bylo méně případů vražd a násilí a také menší počet sexuálně motivovaných sexuálních činů. Současně se více takových činů odehrávalo v místech, kde žilo více žen než mužů. Vědci na to přišli srovnáním údajů o kriminalitě za rok 2010 s daty o počtu dospělých mužů a žen ve stejné době.

U všech pěti zkoumaných druhů kriminality koreloval vyšší počet mužů v okrese s menším počtem kriminálních činů. Platilo to, i když se přihlédlo k dalším možným faktorům, jako je například chudoba v oblasti. Výsledky této práce naznačují, že snažit se omezovat násilí tím, že se sníží koncentrace mužů v oblasti, nemusí fungovat vůbec tak, jak by si mohl někdo představovat.

Mužské mozky fungují jinak

Podle Schachta se dá předpokládat, že nedostatek žen nutí muže, aby se chovali slušněji. Aby muži měli šanci nějakou ženu získat, musí se více snažit působit jako slušní a důvěryhodní – právě takoví muži mají vývojově vyšší šanci, že se rozmnoží. Pokud je však žen dostatek, anebo dokonce přebytek, mužům se může evolučně vyplácet více riskovat a také se tedy dopouštět více násilí. Navíc více žen znamená více potenciálních milenek… S tím také souvisí více promiskuity a tedy i více sexuálního násilí a trestných činů.

Muži se podle této studie chovají velmi ekonomicky, přesně podle pravidla nabídky a poptávky. „V některých situacích pro ně je slušné chování odměnou, jindy nevýhodou,“ popisuje Schacht. Současně věří, že by závěry jeho práce mohly mít dopady i na předcházení kriminalitě. „Pro mě je zásadním zjištěním této studie fakt, že se mnohdy zbytečně soustředíme na přebytek mužů, přitom bychom se měli koncentrovat na přesně opačné situace.“

Situace na druhém konci světa – a u zvířat

V Číně je mužů více než žen – především ve vesnických oblastech, tam je (ne)poměr mezi muži a ženami zcela dramatický. Může za to politika jednoho dítěte, která vede k upřednostňování chlapců; jsou pro rodiny mnohem výhodnější než dívka, které se musí dávat věno.

Therese Heskethová z University College London uvedla pro New Scientist, že v Číně ale žádná taková korelace nebyla pozorována. Může jít ale jen o kulturní rozdíl, v Číně se podle Heskethové projevuje u mužů tento nepoměr spíše depresemi a introvertním chováním, než nižší nebo vyšší mírou kriminality. Sice se u nich v testech objevovala lehce vyšší míra agresivity, ale nenašly se žádné důkazy o tom, že by to nějak ovlivnilo počet nebo typologii trestných činů.

Podle Schachta se však dají najít paralely s říší zvířat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...