Český chemik Hobza obdržel prestižní Schrödingerovu medaili

Profesor Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR převzal 30. srpna 2017 na slavnostním předávání ceny Světové asociace teoretických a výpočetních chemiků (WATOC) na kongresu v Mnichově prestižní Schrödingerovu medaili. Ta je každoročně udělována jednomu vynikajícímu teoretickému a výpočetnímu chemikovi.

Pavel Hobza pracuje v oboru teoretické a výpočetní chemie. Schrödingerovu medaili za rok 2017 dostal za svou excelentní práci o nekovalentních interakcích. Jeho úspěchy jsou obecně známé, zejména jeho objev nepravé vodíkové vazby. 

Důležitá cena pro důležitého vědce

„Pavel Hobza dostal to nejvyšší ocenění od Světové organizace teoretických chemiků WATOC za průkopnické studie nekovalentních interakcí, které jsou zcela zásadní v biologických vědách, chemii a v řadě dalších oborů,“ komentoval význam Hobzovy práce jeho kolega z ÚOCHB, profesor Pavel Jungwirth.

WATOC uděluje každoročně dva typy medailí: Schrödingerovu medaili zkušeným vědcům a Diracovu medaili vědcům do 40 let. Po Josefu Michlovi (ÚOCHB), který dostal Schrödingerovu cenu v roce 1992, je Pavel Hobza druhým českým laureátem v historii. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR / ÚOCHB je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie. Nedílnou součástí poslání ÚOCHB je přenos výsledků základního výzkumu do praxe. Důraz na mezioborové zaměření výzkumu ústí do řady aplikací v medicíně, farmacii a dalších odvětvích, které mění život k lepšímu.

Prokázal také, že patrové interakce řízené jedním typem nekovalentních interakcí, tzv. disperzní energie, jsou zodpovědné za strukturu DNA.

„Nekovalentní interakce mohou za takové zásadní věci, jako je struktura a vlastnosti vody nebo struktura a vlastnosti biomakromolekul. Například dvoušroubovicová struktura DNA, která je nezbytná pro přenos genetické informace, existuje výhradně díky nekovalentním interakcím,“ říká Pavel Hobza, který je vůbec nejcitovanějším českým vědcem. Podle Thomson-Reuters patří zároveň mezi 1 % nejcitovanějších světových vědců v oblasti chemie v letech 2014, 2015 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 4 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 21 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 22 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...