Nejvýznamnější výzkumné projekty podle Akademie vědy propagují českou vědu i v zahraničí.
Ceny Akademie věd ČR letos získaly výzkum fotosystému nebo evolučně staré formy imunity, která chrání rostliny a bezobratlé před viry. Uspěla také analýza složení vegetace v lesích a příčin změn biodiverzity. Premiérovou Cenu předsedy AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro pracovníky do 40 let získal Michal Švanda, který veřejnost seznamuje s novinkami v astronomii. Ocenění budou slavnostně předána dnes odpoledne.
Ceny Akademie věd ČR se udělují za excelentní vědecké výsledky, které přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání a od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let.
V první kategorii jsou oceňovány vědecké týmy za projekty financované AV ČR. Za výzkum fotosystému byl oceněn tým vedený Josefem Komendou. Funkce systému je spojena s vývojem kyslíku, takže je zásadní pro život na Zemi. Zároveň může být modelem pro syntetickou biologii. Pokud by se takový systém podařilo napodobit v umělých podmínkách, mohl by být základem jedinečného zdroje energie.
Druhý oceněný tým v této kategorii vede Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. U savců zkoumal RNA interferenci, což je evolučně velmi stará forma imunity. U savců je ale plně funkční pouze v myších vajíčcích. Tým odhalil, že právě v myším vajíčku funguje díky speciální formě enzymu Dicer. Otevírá se tím nový směr pro vývoj antivirové terapie, protože modifikací enzymu Dicer by se mohla aktivovat tato forma imunity také u savců.
Jiná strana globálního oteplování
Cenu pro mladého vědce do 35 let si odnese Martin Kopecký z Botanického ústavu AV ČR. Zkoumal, jak se proměňuje rozmanitost vegetace lesů mírného pásma. To může být indikátorem globálních změn klimatu. V letos publikované studii prezentoval, že pozorovaná změna rozšíření druhů nemusí odrážet změnu klimatu, ale spíše rozdílné ekologické nároky jednotlivých vývojových stadií dřevin.
Poprvé se udělovala cena za popularizaci vědy. Získal ji šestatřicetiletý Michal Švanda, který je dlouholetým popularizátorem astronomie. První články publikoval ve druhé polovině 90. let, tedy ještě jako středoškolák. Je autorem téměř 150 popularizačních článků a dvou knih, pravidelně přístupnou formou zveřejňuje výsledky Astronomického ústavu AV ČR. Při popularizačních přednáškách hovoří zejména o Slunci, kosmickém počasí a hvězdách. Jako vědec studuje vznik a vývoj aktivních oblastí na Slunci.
