Tento týden se ve vesmírném prostoru kolem Země děje několik zajímavých věcí současně. V pátek kolem ní prolétne meteorický roj Geminidy a jen o dva dny později se do maximální blízkosti Země dostane kometa 46P Wirtanen.
Už ve středu se kometa dostane do maximální blízkosti Slunce, aby se pak až do neděle blížila k Zemi. Právě v neděli pět minut po druhé hodině odpoledne se k naší planetě dostane nejblíž – proletí ve vzdálenosti pouhých 11,6 milionu kilometrů, tedy přibližně třicetkrát dále, než Zemi obíhá Měsíc.
Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd tak půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva.
Nebude moc blízko?
Nebezpečí srážky se Zemí podle Suchana nehrozí, naši planetu bude míjet daleko za kolizní zónou.
Naopak lze podle českých astronomů očekávat efektní vesmírné divadlo: kometa by při svém největším přiblížení k Zemi měla být jasně viditelná pouhýma očima. Podle nejoptimističtějších předpokladů se stane jednou z nejjasnějších komet za posledních pět let. Její jádro měří přibližně 1,2 kilometru.
V čase největšího přiblížení a předpokládané maximální jasnosti, tedy mezi 16. a 17. prosincem, se zářící objekt bude pohybovat souhvězdím Býka jen několik stupňů jihovýchodně od hvězdokupy Plejády (známé spíše jako Kuřátka).
„Kvůli fázi Měsíce ji zastihneme na tmavé obloze v druhé polovině noci a nad ránem, kdy souhvězdí Býka bude ještě poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem. V dalších dnech bude Měsíc dorůstat k úplňku a kometa začne slábnout, a tak se stane hůře pozorovatelnou,“ uvádí Suchan. „Lepší podmínky pak nastanou až ke konci roku, kdy Měsíc ustoupí na ranní oblohu a kometa se dostane do nadhlavníku. V té době už ale bude slabší, najdeme ji už jen ve světelných binokulárech,“ dodává astronom. Kometa bude jednoduše rozpoznatelná i pro necvičené oko podle její typické smaragdově zelené barvy.
Naposledy byla podobně jasnou kometa Hale – Bopp, která předvedla pozorovatelům velkolepou podívanou na začátku roku 1997. Měla dvojitý ohon, navíc v té době probíhalo na velké části planety zatmění Slunce, takže kometa byla výjimečně pozorovatelná dokonce i během dne. Lidé ji mohli prostým okem vidět rekordních 569 dnů.
Kometa s názvem 46P/Wirtanen byla objevená roku 1948 americkým astronomem Carlem A. Wirtanenem. Má oběžnou dobu 5,44 let, patří mezi takzvané jupiterovy komety.
Astronomové ji považují pro její vlastnosti za důležitou a zajímavou, proto k ní měla odstartovat výzkumná mise evropské sondy Rosetta. Kvůli technickým obtížím ale nakonec musela zamířit k náhradnímu cíli – kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Rosetta odstartovala 2. března 2004, s kometou Čurjumov-Gerasimenko se setkala 6. srpna a 10. září vstoupila na její oběžnou dráhu. Přistávací modul sondy, Philae, přistál 12. listopadu 2014 jako první vesmírné plavidlo v historii na povrchu jádra komety.
Vesmírné panoptikum na předvánočním nebi
Pokud bude přát počasí, což zatím není jisté, tak kromě Geminid a komety ozdobí adventní oblohu více atraktivních úkazů. V pátek, tedy v průběhu noci maxima Geminid, mohou pozorovatelé vidět zimní souhvězdí a fotogenické přiblížení Měsíce v první čtvrti k planetě Mars.
„O půlnoci pak vrcholí majestátný Orion, jehož pás tvořený třemi výraznými a podobně jasnými hvězdami míří vlevo dolů k nejjasnější hvězdě noční oblohy – Siriovi. Vysoko nad Orionem leží bohatá otevřená hvězdokupa ve tvaru písmene V zvaná Hyády, severozápadně od ní již zmíněná hvězdokupa Plejády, v jejíž úhlové blízkosti se ocitne kometa Wirtanen 15. a 16. prosince. V časných ranních hodinách pak východně od hvězdy Spica v souhvězdí Panny začne nad obzor stoupat nepřehlédnutelná jitřenka – planeta Venuše,“ popisuje předvánoční oblohu Suchan.
