Biomasa není až tak obnovitelný zdroj energie, jak se myslelo

V krátkodobém horizontu může využití lesní biomasy emise skleníkových plynů dokonce ještě zvýšit, varuje v komentáři Expertní rada evropských akademií. Množství oxidu uhličitého totiž není zanedbatelné.

„Pokud budou členské státy Evropské unie nadále počítat lesní biomasu mezi obnovitelný zdroj energie a nebudou zvažovat klimatické dopady případ od případu, hrozí, že politika zaměřená na obnovitelné zdroje emise uhlíku ještě navýší,“ řekl ředitel programu EASAC pro životní prostředí Michael Norton. V čem je problém s biomasou, která se mezi obnovitelnými zdroji doposud vždy uváděla na čelném místě?

Lesní biomasa se často mylně považuje za uhlíkově neutrální zdroj obnovitelné energie. Zvláště to platí v kontextu Pařížské dohody z roku 2015, jejímž cílem je významné snížení emise skleníkových plynů Evrospké unie do roku 2030. Zpráva EASAC (Expertní rada evropských akademií) se snaží upozornit politiky, aby přehodnotili svůj přístup k využívání lesní biomasy.

Dosud převládá názor, že při spalování biomasy dojde k produkci stejného množství CO2, který rostlina potom spotřebuje při svém růstu. Může to být sice pravda z dlouhodobého hlediska, ale ve skutečnosti to trvá dost dlouhou dobu, než nová vegetace oxid uhličitý absorbuje. Vědci popisují, že tento návrat oxidu uhličitého do přírody může trvat desítky let, v některých případech to jsou dokonce stovky let. A celou tu dobu uhlík přispívá ke změnám klimatu stejnou měrou jako spalování uhlí nebo ropy.

Není biomasa jako biomasa

Lesní biomasa se v Evropské unii klasifikuje jako obnovitelný zdroj energie, paradoxně její spalování může mít podobný i horší účinek než spalování uhlí, uvádějí vědci. Problémem je podle autorů zprávy, že se princip uhlíkové neutrality zjednodušuje – horizont desítek až stovek let totiž může znamenat, že uhlík může za tu dobu významným způsobem přispět k dalším změnám klimatu.

„Jak ukazují naše poslední zprávy o emisích, hrozí nám nebezpečí, že nesplníme požadavky Pařížské dohody. Pokud bude Evropská unie a její členské státy dál počítat lesní biomasu jako obnovitelný zdroj energie a nebude řešit její klimatický dopad případ od případu, můžeme si těmito obnovenými zdroji dokonce naše uhlíkové emise zvýšit,“ popsal jádro problému profesor Norton.

„Cíle v obnovitelných zdrojích v EU jsou stále ambicioznější, což je pozitivní trend. Ale politici musí zajistit, aby obnovitelné zdroje byly opravdu obnovitelné. Bioenergie z lesní biomasy není v kontextu Pařížské klimatické dohody obnovitelná,“ dodal William Gillet, ředitel energetických programů EASACu.

Aktuálně z rubriky Věda

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za dvacet miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.
před 5 hhodinami

Změny klimatu mohou českým zemědělcům pomoci, ukazuje výzkum. Nutná je ale příprava

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
před 7 hhodinami

Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.
před 9 hhodinami

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
před 9 hhodinami
Načítání...